Fateful Findings (2014)

Opět se vrací Neil Breen, tentokrát jako hacker, který se zaplete do různých konspirací a temných tajemství. Film začíná scénou, kdy ho srazí auto, a od té chvíle má člověk skoro pocit, že se celý příběh možná odehrává jen v jeho hlavě. Ve filmu je hodně erotiky, i když vlastně skoro žádná – všechno je natočené tak, aby nebylo nic vidět. Příběhově bych to přirovnal k pornu bez sexu: hodně náznaků, ale ve výsledku žádné skutečné vyústění. Děj opět skáče z jedné situace do druhé bez jasného vysvětlení. Postavy přicházejí a odcházejí, dialogy působí zvláštně a celé to nedává moc smysl. Je to typický styl Breenových filmů. ⸻ Shrnutí Film je dost chaotický a abstraktní a pravděpodobně dává plný smysl jen v hlavě samotného režiséra. Jako seriózní film moc nefunguje, ale s kamarády může být docela zábavný zážitek – ideálně u něj dělat ještě něco jiného, jinak může být sledování dost náročné.

Co potřebuje špatný film k tomu, aby byl vlastně dobrý? Dle mého názoru nesmí působit odflákle (na tom dojel Ed Wood a jeho filmy považuji pouze za špatné) a musí být upřímný. Breen sice není lenoch, a i přes brutálně nízký rozpočet je tu vidět snaha, ale ta upřímnost trochu hapruje. Řeknu to narovinu, já to Breenovi prostě nevěřím. Podle mě to celé jenom předstírá. Jestli je tomu tak, pak musím uznat, že to hraje skutečně mistrovsky, ale v nejedné scéně se mi zdálo že trochu porušil charakter. Nejsem si tím sice úplně jistý, ale cítím tu trochu té neupřímnosti, a tak nemohu Fateful Findings zařadit mezi velikány žánru jako např. The Room nebo Twilight. Ale i tak, pro fajnšmekry rozhodně stojí za shlédnutí.

The Room byl zábavný, díky tvůrčí neschopnosti, Fateful Findings je nudný, díky tvůrčí retardaci. Párkrát jsem se uchechtl nad komicky špatnou scénou, několikrát nadzvedl obočí nad tím, jak to nedává smysl (působí to jako tři neuvěřitelně příšerné filmy, které sestříhal do jednoho člověk s jednociferným IQ v právě probíhající psychóze), ale prakticky celou dobu jsem se díky několikrát zopakovaným větám a zbytečně prodlužovaným záběrům jen neuvěřitelně nudil.

Vlastně nějak nevím, co k tomuto filmu říct. Očekával jsem milý bizárek, něco jako je The Room - tj. film, který je sice ukrutně špatný, ale zároveň k popukání vtipný a čiší z něj pozitivní energie. To Fateful Findings splňovaly asi první půlhodinu. Film postupně ztrácí tempo (resp. ty náznaky tempa, které měl), kamera je tak příšerná, že se tomu nejde smát. Chybí jakákoliv narace, všechno se děje zcela náhodně. Chybí jakákoliv snaha o autentičnost - to by byl takový problém ty notebooky aspoň zapnout? To by byl takový problém na ty knihy aspoň natisknout nějaký název a jméno hlavního hrdiny? A hlavně - je to ukrutná nevtipná nuda.

“The bank is failing. Pills help.” :D No ja neviem. Na camp treba mať asi náladu. Mimo to, že je to sračka mimo rebríčku hodnotiteľnosti a Neil Breen najslizkejší úchyl na svete; o čom to vlastne bolo? A som to len ja, alebo to v rôznych ohľadoch vykrádaloThe Room? Okrem teda hudobného motívu, to bol proste plagiát. Prišlo mi to, ako rozvinutie Wisseauových vedľajších dejoviek (infantilná vedľajšia postava, tajná práca pre vládu, bezdôvodné manželské hádky, presah do kriminálneho žánru…). S hodnotením váham.