EOS: Van Gogh – básníci a milenci (2024)
Sledovat EOS: Van Gogh – básníci a milenci online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu EOS: Van Gogh – básníci a milenci
Van Gogh patří mezi největší umělce všech dob, ale také mezi ty nejvíce nepochopené. Národní galerie v Londýně uspořádala na konci roku 2024 historicky největší britskou výstavu Van Goghových obrazů. Exhibition on Screen nyní přináší jedinečnou šanci navštívit tuto „výstavu století“ skrze filmové plátno. Film umožní prozkoumat a lépe pochopit tohoto ikonického umělce. Zaměřuje se na umělcův specifický tvůrčí proces a zkoumá jeho léta strávená na jihu Francie, kde výrazně rozvinul svůj tvůrčí styl. Byl pohlcen vášní pro vyprávění příběhů skrze umění a svět kolem sebe přetvářel v živé, idealizované prostory a symbolické postavy. Básníci a milenci pohltili jeho představivost a vše, co na jihu Francie stvořil, sloužilo této nové posedlosti. Vytvořeno v úzké spolupráci s Národní galerií v Londýně.
Témata
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Podobné filmy jako EOS: Van Gogh – básníci a milenci
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (2)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Báječná příležitost se k výstavě něco dozvědět, ale vlastně bych doporučoval obojí ve správném sledu, tzn. nejprve vidět dokument, a pak zajít na výstavu a strávit svobodně čas před díly, která vás vzala za srdce. To vám film z principu neumožňuje a je maximální škoda, že byl vydán po dernisáži (vliv businessu, aby diváci za lístky v Národní galerii zaplatily?). Ale popravdě, teprve z filmu jsem se dozvěděl, že výstava se zabývala pouze poměrně krátkým (byť plodným) časovým úsekem Goghovy tvorby, a to jeho pobytem v Arles a Saint-Rémy 1888-1889, tedy ještě před tím, než odešel k doktoru Paulu Gachetovi v Auvers-sur-Oise blízko Paříže. A byť je výstavou zobrazené období rozhodující v Goghově kariéře, mně osobně tam chyběla tvorba samotného závěru jeho života (1890). Goghova touha vyprávět příběhy a vytvořit krajinu poetické imaginace je pro mne osobně laděna do studených odstínů (zeleno-modré), jakoby kombinace arzenu a olova v jeho barvách, která působila i jeho deprese, vtiskla svou podobu i do jeho díla. "Pšeničné pole s vránami" (1890, Van Goghovo muzeum) zkrátka neuvidíte a byť „Hvězdná noc nad Rhônou“ (1888, Musée d'Orsay) a „Žlutý dům“ (1888, Van Goghovo muzeum) dýchají jistou hřejivostí, slavná „Slunečnice“ (1888) a další díla prezentovaná na výstavě bych asi ani vidět nepotřeboval.(28.03.2025)
Zdroj: ČSFD.cz (2025-03-28)Jedno z těch nudnějších EOS, zabývající se převážně technikou Van Goghovy malby. Uznávám nakolik je to akademicky zaprdnutý a nebulvární, ale upřímně se to už fakt posouvá jenom do formátu, kdy se přestříhávají mluvící hlavy na obrazy a to už mi zavání prostou leností.(27.04.2025)
Zdroj: ČSFD.cz (2025-04-27)