Effie Grayová (2014)

Naprosto chápu komentáře o tom, že film je nudný, prázdný, plochý, bez akce a šťávy, suchý. No dobře, ale jak zobrazit na plátně atmosféru manželské dvojice, jejíž společný manželský život je přesně takový - prázdný, plochý, bez akce a nudný a nakonec až zhoubný? Akčními scénami? Životem a rychlými prostřihy z tanečních bálů? Jiskřením mezi manželi a napětím, které by přenášelo až na diváka? To asi těžko... Nemyslím si, že Emma Thompson napsala špatný scénář, jak se tu dočítám. Nebylo to ani špatně natočené, ani zahrané. Ten film měl ukázat, dle obsahu výše, jak trpí žena ve viktoriánské Anglii v nenaplněném manželství. A přesně to ukázal! Při tomhle filmu máte chuť spáchat sebevraždu ještě než to skončí! Zároveň cítíte největší možný odpor k despotickému manželovi a jeho iritující pošahané rodině. A to je přátelé to ono! To je ten pocit, který musela zažívat Effie Gray, když žila po boku svého prvního muže. Takže pokud jste čekali romanci ve stylu Jane Austin, tak jste vedle. Ale to nebylo ani záměrem tvůrců.

Z mého pohledu se jedná o velice příjemné překvapení. Snímek samozřejmě není lehce stravitelný, protože odtažitá režie i na jednu stranu civilní, na druhou stranu škrobené herecké výkonu neumožňují vcítit se do jednotlivých postav, ale přistoupíte-li na tvůrcovu hru o nastínění tak trochu jiné viktoriánské romance a ponoříte-li se do komplikované psychologie hrdinů, nebudete zklamáni.

Já mám příběhy a zfilmované osudy lidí z téhle éry ráda, ale tady je hlavním kamenem úrazu ta utahaná zápletka a zpracování. Hodně žen tehdy žilo nudný manželský život plný přetvářky, ale tady je to navíc podané hrozně nudně. Dakota tu působí strašně strnule, snaží se pořád tvářit tragicky, ale spíš to vypadá lobotomicky. To vše roztahané na naprosto zbytečně dlouhou stopáž. Přes sto minut a přitom se tam většinu času nic neděje a celou tu problematiku jako takovou to skoro neřeší. Divák si jen řekne, co že vlastně bylo na příběhu té ženy tak zajímavého? Pokud to mělo celé poukazovat na to, že vystoupila z řady a chtěla manželství anulovat, což nebylo rozhodně běžné, asi se na to mělo jít jinak. Takhle to  celé působí, že si mladá holka dobrovolně vzala staršího nudného chlapa (Výběr herce byl taky docela nešťastný, Ruskinovi mělo být 28, takže jen o 8 víc), který očividně nikdy neměl vůbec žádný zájem o ženy (aspoň ne ty dospělé), ani lidskou společnost a ona se vedle jen nudila, doufala a zoufala si. Přičemž se akorát naskýtá otázka, jak si toho mohla nevšimnout dřív a proč si ho vůbec brala?  A proč se on vůbec chtěl ženit? Ten historický vliv, co to na společnost a její postavení tehdy mělo, z toho vůbec není znát. Celé je to navíc ponuré a postrádá to nějakou romantickou dramatičnost, která obvykle podobné filmy doprovází.

Film podle skutečné události, která je zajímavá viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Effie_Gray, film to i přes skvělé herce a krásné prostředí neumí podat. Proč je tak nesnesitelně dlouho věnováno očekávání toho,  co vyleze z pana Ruskina, když z něj nic nevyleze? Vůbec se nedovídáme proč jednal, tak jak jednal, jen že je nejspíš blázen.

Tak suché a pritom celkom zaujímavé. Chybu tu trochu iskra, aby sa tu stalo niečo veľké. A pritom anglický impotent a chladné dievča v rozpuku mohli priniesť viac. Opäť je to jeden z tých typických viktoriánskych filmov, kedy sa muži hrali na gentlemenov, ženy sa pri pomyslení na sex fackovali a vonku furt chcalo. Avšak máme tu zaujímavú zápletku. Chlapík si vezme o 20 okov mladšiu ženu, ale nechce s ňou súložiť, aj keď sa mu tam predvádza nahá. Radšej si (pozor spoiler!) vyhoní v posteli zatiaľ čo ona sa tvári, že spí. Od presťahovania scény do Benátok to začína ale príbehovo stagnovať, koniec je logickým vyústením, ale nie je to nič extra.