Eden - Vítejte v ráji (2024)

Pravdupovediac, o tento film som sa zaujímal len kvôli luxusnému hereckému obsadeniu (Kirby, de Armas a Sweeney na spolu na ostrove vo filme čo sa volá Eden? Sem s tým!), no nakoniec to bolo o niečom úplne inom ako som očakával. Skutočné udalosti možno neboli tak vyhrotené ako ich prezentuje tento film, ale cením si, že v ničom nerozporovali známym historickým faktom. Howardovi navyše skutočné príbehy idú fakt od ruky a toto nebola výnimka. Trenice medzi troma diametrálne odlišnými skupinami ľudí na nehostinných Galapágoch sa neustále prehlbovali a ja som bol v neustálom napätí, či z toho tá nevinná nemecká rodina vyviazne v zdraví alebo sa stane obeťou intrigovania ten mrchy barónky alebo ega čoraz vyšinutejšieho filozofa. Toto nebol len boj o prežitie v divočine, ktorá z osadníkov vytiahla to najhoršie, ale aj komentár k úpadku civilizácie a morálky, kde ľudia namiesto vzájomnej pomoci bezohľadne pre vlastný prospech využívajú ostatných. Mal som obavy či toto dokážu pekné tváričky Any de Armas a Sydney Sweeney uhrať, ale obe ma príjemne prekvapili. Nie všetko bolo však na pochvalu - tempo bolo dosť nevyvážené, nervydrásajúce scény (pôrod) sa miešali s uťahanejšími a finále chýbala dôraznejšia gradácia. 7+/10

Heinz:„Dr. Ritter, váš príbeh nás inšpiroval, aby sme všetko zanechali a začali odznova.“V prvom rade, popis thriller nevystihuje tento filmový príbeh, nazvala by som ho psychologickou drámou, miestami tragédiou, miestami tragikomédiou. Prekvapilo ma, že film boli inšpirovaný skutočnými udalosťami. Pokúsila som sa hľadať v ňom širšie súvislosti, ako potrebu pár ľudí vyvraždiť sa navzájom. V závere si uvedomíte, že malo ísť o vybudovanie utopickej idyly uprostred ničoho, na ostrove vzdialenom tisíce kilometrov od šialenstva, ktoré sa malo o pár rokov rozpútať v Európe. Ak by sa im to podarilo, mohli v tichu žiť a prežiť vojnu, ktorá by im túto možnosť možno nedala. Oni sú vak dokonalým výkvetom nerestí ľudstva, ktoré nedokáže v pokoji žiť vedľa svojho suseda. Škodiť, ničiť, nedopriať, klamať, myslieť len na seba. Pôvodne som nebola s hodnotením až tak pozitívna, ale myšlienky vo mne začali hlodať až na druhý deň. Pocit znepokojenia vo mne pretrval a tento film bude patriť k tým, ktoré sa mi uchovajú v pamäti. Potešilo ma aj obsadenie talentovanými hercami, pôsobia autenticky. „Pán múch“ s dospelým osadenstvom.

Nenápadný film a přitom velmi kvalitní. Ron Howard chytil druhej dech a tyhle true story příběhy mu seděj. Galapágy jsem miloval, když mi bylo tak deset let a pak jsem úplně zapomněl, že existujou. O to příjemnější pro mě tenhle film byl. A není to úplně příjemná podívaná. Ze začátku to vypadá, že chladný macho filosof Ritter nemá konkurenci a nebozí pan a paní Wittmerovi půjdou brzy do prdele, jenže zdání klame. A když pak přijede manipulativní ultrasvině baronka v podání Any de Armas, začnou se dít věci. Je fascinující sledovat tuto komunitu, jak místo laskavosti a spolupráce si jdou vzájemně po krku.

Přežití nejsilnějšího. Princip, který představil Charles Darwin a který byl od doby svého vzniku znovu a znovu misinterpretován. Bylo to po expedici na Galapágy, kdy anglický vědec formuloval svou teorii adaptace. A na Galapágy to táhne i dr. Friedricha Rittera, podle něhož je pravým smyslem života bolest. „Bolest, v níž lze najít pravdu a spásu.“ Tato robinsonáda je pozoruhodná množstvím trosečníků ztroskotanců, kteří se na exotickém ostrově sejdou. Je jich dost na vytváření romantické kombinatoriky i na sexuální propletence. Oscarový Ron Howard je akademický režisér. V jeho podání je tak dost vyhrocená situace stále celkem úhledná. Podobný sedmiúhelník by zasloužil ještě nervóznější, vypjatější formální eskalaci. Eden nicméně rozvíjí své drama pozvolna a přirozeně, obyčejná antipatie zde přerůstá v konflikt o nedostatkové zboží vedoucí k žárlivosti a přesycenosti životem v divočině. Eden, tento tropický Ráj, měl pro tyto průzkumníky možná zůstat ztraceným. Více vrecenzi.

Na film jsem narazil úplně náhodou, když jsem nechtěl načínat nějaký seriál a hledal něco na jeden večer. Takže: Byl jednou jeden neobydlený ostrov. Na něm se usadil muž a žena, kteří chtěli "změnit" svět. Za čtyři roky dorazí německá rodina a také zde chtějí bydlet. A do třetice připluje "baronka" s poskoky a chtěla by zde postavit hotel. A protože tři skupiny už je na "pustý" ostrov moc, začínají se popuzovat proti sobě navzájem tak dlouho, až dojde na naprosto neplánované vyvražďování. Nezajímavé béčko? Leda ho ..., teda ani náhodou. Tento příběh se po 1. světové válce opravdu stal na ostrově Floreana. Film je obsazen hereckými hvězdami a je natočen jinak než akčňák nebo horror. Zvláštně a moc dobře. Na závěr nechybí autentické záběry a komentář, na začátku info, že film byl natočen na základě vzpomínek těch, kteří přežili.