Andělé a démoni (2009)

Jestli byla Šifra o bádání, Andělé a démoni jsou pro mě čistý adrenalin v kulisách Vatikánu. I k tomuto filmu se vracím s železnou pravidelností, protože ta atmosféra "Stezky osvícení" a odpočítávání času do výbuchu antihmoty mě prostě baví. Hans Zimmer tu se svým soundtrackem zase čaruje a žene Roberta Langdona římskými uličkami kupředu. Pro mě je to opět srdcová záležitost, kterou prostě žeru, a která perfektně míchá historii, vědu a náboženství. Ewan McGregor v roli Camerlenga je navíc naprosto fantastický a dodává filmu potřebnou váhu. Jenže... opět narážím na stejný problém a nemůžu dát plný opět. Knižní předloha je prostě komplexnější. Kdo četl, ví že v knize jsou vraždy brutálnější, vědecké pozadí propracovanější a ten finální zvrat má mnohem větší hloubku (a trochu jiné vyústění) než ve filmu. Ron Howard natočil skvělý thriller, ale Dan Brown napsal ještě lepší román. Finální hodnocení: 4/5 (Skvělá jízda, ale papír je papír)

Ďalšia Brownová zlátaninka, ktorú milujem. Kniha sa mi fakt veľmi páčila, asi aj viac ako "kód". Keďže vo filmovom "kóde" som sa presvedčil, že scenár pôjde podľa knihy, veľmi som sa tešil na scénu s helikoptérou na konci, no ta realizácia ma kus prekvapila. Nebolo to zlé, ale z tej scény som čakal asi o čosi viac. Inak, s filmom som spokojný, ničím ma neprekvapil, asi len tým, žeHanksma lepší účes.

Videl som to po dlhej dobe opäť a opäť som si prečítal aj knihu. Ak by neexistovala kniha, tak by som povedal, že film je vcelku dobrý, ale takto musím povedať, že zmenou príbehu a selekciou postáv som sklamaný. Postava Ayelet Zurer bola vo filme úplne zbytočná, pritom v knihe bola kľúčová. Príbeh bol dosť osekaný a značne zjednodušený. Na film sa dívalo dobre, ale vďaka knihe duša trpela.

Asi rovnou předešlu, že jsem nikdy neviděl Šifru pana Leonarda. Na tenhle film jsme se podívali jen při příležitosti nedávné smrti papeže, a rozhodně nešlo o můj výběr večerní zábavy. Věděl jsem od svého někdejšího učitele literatury, že Dan Brown je autorem de facto brakové literatury, takže jsem do snímku nešel se zrovna nezaujatým názorem. Přesto navzdory tomu, že jsem očekával, že si budu hrát na mobilu odhadem polovinu stopáže, jsem ponejprv film sledoval s nekritickým zaujetím. Tedy… než jsem začal tušit, kdo je hlavní padouch příběhu. Což bylo tak od druhé scény s danou postavou. Brown, nebo možná Goldsman s Koeppem, se samozřejmě vehementně snaží pověsit divákovi na háček doslovný pár červených sleďů v podobě jednoho přímočarého bastarda, a jednoho přísného, ale férového muže zásad. Chvíli jsem přitom přemýšlel, jestli bude film natolik blbý, aby byl principiálním antagonistou právě můj favorit, nebo natolik blbý, že se jím stane skutečně jeden z těch falešných stop. Pak jsem si říkal, jestli to ode mě není trochu nefér, postavit film do takového nevyhratelného scénáře, protože někdo tím zloduchem přeci být musí, a jen těžko to bude Langdon, že ano. Nicméně pak jsem si uvědomil, že mám tu logiku naopak, a že považuji film za blbý a priori, a z toho důvodu mě nebude moci uspokojit ani jedna varianta odhalení. A skutečně – navzdory tomu, jak to vypadalo pro lidi na Svatopetrském náměstí, se zázrak nekonal. Což je trochu škoda, protože do třetího dějství to byla docela koukatelná podívaná, taková obdoba Se7en pro ty dny, kdy chcete u filmu stihnout ještě nějaké domácí práce. Nicméně předvídatelný konec, dozdobený ošklivým CGI, společně s Brownovým pokusem dát do střetu vědu a náboženství, přestože ví prdlačky o jednom nebo druhém, (natož aby mezi nimi uměl vytvořit nějakou zábavnou dialektiku,) z tohodle dělá dosti podprůměrný akčňák.

Knihu sice mám, ale nečetl jsem ji, protože by mi už nenabídla takový úžasný zážitek, jako první sledování filmu. I když už dávno vím, o čem to je, stejně si to rád pouštím aspoň jednou ročně, protože je to vážně skvěle natočené a třeba pro mě jsou Andělé a démoni o něco lepší než Šifra mistra Leonarda.