E.A. Poe: Podivný experiment (2014)

Pěkný gotický hororový počin v žánru psychiatrické léčebny, kde se romantika dostává do centra pozornosti, zatímco místo, které bylo vybudováno na pomoc lidem s duševními problémy, je nakonec týráno lidmi, kteří jsou možná mnohem šílenější než samotní pacienti. Temné knížky od Poa jsem vždy rád četl. Zde je příběh plný zvratů a obratů zasazených do bohatě texturované a svěží, stylizované vizuální palety viktoriánské éry.

Film z psychiatrického ústavu z 19. století? Asi jsem očekávala příliš mnoho. Začátek byl potemnělý, měl mysteriózní atmosféru, ale postupně sklouzával do stereotypnosti a začal se točit v kruhu, jako párek pacientů. Naštěstí se tak nějak dotočil do konce, kterej byl absolutní klišé, chování postav nedávalo vůbec smysl a celkově to byl strašnej přepal přitaženej za vlasy. Bavil mě hlavně Kingsley a pacient, který si nadmíru užíval hřebelcování. Na druhou stranu Elizabeth vypadala celou dobu (i po probuzení) podezřele kultivovaně.

Další z mých návratů po letech nedopadl pro tento snímek nejlépe, protože jsem z původního hodnocení odebral pěticípou, která se mi po repríze zdála být nadbytečnou. Nějak jsem se včera nedokázal na film správně naladit, jakoby mě při jeho sledování neustále něco rušilo. Na druhou stranu pro mě ale zůstalo dokonalé poselství, s nímž tato záležitost přišla a které je podle mého názoru platné i dnes. Pokud nějaký psychiatr rozhodne, že je člověk psychicky nemocný a nutně potřebuje ústavní péči, dotyčný jedinec bude jen těžko přesvědčovat své okolí o opaku. Pravda, dnes se již nepoužívají praktiky z devatenáctého století (alespoň doufám), ale zase je nahradila medikamentózní léčba, která může pacienta poslat stejným směrem jako elektrošoky nebo lobotomie. Ve finále se opravdu často stírají rozdíly mezi lékařem a pacientem. V tomto snímku vystupuje celá řada kvalitních herců, film má svou atmosféru, příběh jako takový považuji za povedený, ale děj u mě v určitých místech zadrhával a předfinálová scéna byla tak zoufale klišoidní, až mě otřepalo. / Poučení: S tím, jak se v současnosti mnozí lidé zvláštně identifikují, bych možná návrat některých zastaralých terapií i uvítal.

"Liečiť? A urobiť z dokonalošťastnéhokoňa, úbohého človeka?"Pekná myšlienka, atmosferické prostredie psychiatrickej liečebne, charizmatický hrdina, sympatie ku kladným aj "záporným" postavám, niekoľko slušných twistov, vynikajúci záverečný zvrat, a Kate Beckinsale, kvôli ktorej by som sa s radosťou nechal zavrieť aj do tej najhnusnešej kobky. Na to, že ide o adaptáciu 15 stranovej poviedky, sa tvorcovia vykašľali už po dvadsiatich minútach.

Ak ste nečítali pred projekciou oficiálny text distribútora, potom mi nevravte, že ste vedeli pravdu skôr, než vám ju rejža prezradil. Výborná a pre mňa veľmi nečakaná zápletka zámeny pacientov a personálu bola skutočne originálna. Brad Anderson zrejme veľmi rád točí cvokov, lebo všetko čo som od neho videl malo vždy psycho nádych. S čím ale nie som stotožnený, bol herecký výkon Jima Sturgessa. Vlastne celkovo mám dojem, že herci okrem Katušky sa nijako nestrhali, ale čo je horšie, nemohol som sa zbaviť pocitu, že sa to všetko dalo natočiť omnoho temnejšie, atmosférickejšie a ďaleko dramatickejšie. Proste lepšie. Možno by som sa vzhľadom na zápletku a prostredie nebál zájsť až do hororových prvkov. Na film som natrafil úplnou náhodou, ale od miestnych 74% som čakal oveľa viac. Potešila prekrásna Katarína, pasáž s “liečebnými procedúrami”, záver. Aj tak by som to videl niekde na 60tich.