Dva jeli spolu (1961)

Tak trocha netradičný western. Je tu šerif a indiáni ale skôr ako boj dobra so zlom tu ide o problém návratu unesených detí, ktoré žili roky s komančami, späť do belošskej komunity. Naviac je tu primiešaná zmes romantiky a komédie, takže výsledkom je tak trochu guláš. Herecké výkony tiež nie sú žiadna sláva, ale to už je dané dobou rovnako ako celé vyznenie príbehu. O prešľapoch typu mladá "zničená" belošská squaw vyzerá našminkovaná a učesaná ako modelka ani nehovorím.

Tak nakoniec to Ford dokázal aj tu a spočiatku naivná verzia Stopárov dokázala presvedčiť aj sama o sebe a svojich kvalitách. Ono keď už smerom k záveru vnímame všetko omnoho ambivalentnejšie, než v prvej polovici, tak to snímke veľmi pomáha. Rasizmus a predsudky totiž panujú "aj" na "bielej" strane spektra a tvorcovia zrejme svojim dielom chceli povedať, že to tak bolo aj v dobe vzniku filmu. Ale viac ako polovicou úspechu sú James Stewart a možno ešte viac Richard Widmark ako dvaja starí priatelia, ktorí sa však častokrát nezhodnú a keď máte so sebou stále kolty, tak môže byť oheň na streche častejšie, než vaša misia vyžaduje. 70%

Western to je, ale divný. Děj se schovává za snahu vykreslit specifickou společenskou situaci, kdy řada lidí v kraji je postižena únosy sourozenců nebo svých dětí do kmenů kočujících Indiánů v okolí. Ti mají jakousi smlouvu o neútočení, kterou se obě strany snaží dodržet. Do toho tu máme jakési indiánské "ultras", kteří by bílé nejraději vymlátili. Podivné je, že úsilí unesené vysvobodit přichází až po mnoha letech a má ho řešit hrabivý, ale schopný šerif ze vzdáleného městečka, který má zase svoje problémy související s "druhou mízou".. Prostě celé je to nějaké překombinované. Film vygraduje tím, co každý čekal hned od začátku - že kdo stráví dětství a dospívání u Komančů, už se nebude chtít vrátit, a kdo strávil mezi divochy dospělá léta, se sice vrátit chce, ale bude s tím problém. Takže místo westernové klasiky tu máme zjednodušené psychologické úvahy, co je správně. Takže hodně slov a opravdu málo akce.

Zvláštny western ak sa tak dá nazvať tento film už len preto lebo sa v nom vystreli len dva x a zomrú dvaja muži, Two Rode Together ale rieši iné veci ako akciu ako som vo westerne zvyknutý rieši tu rasismus, predsudky, morálku. Film by som rozdelil na také dve polovice, prvú kde Guthrie McCabe (James Stewart) jedna bez morálnych škrupúľ a chce z úbohých ludi vytrieskať čo najviac penazí kde mi začalo tých ludi byť ľúto a šerif McCabe mi začal byť nesympaticky, a druhu polovicu kde sa idú hľadať biely ludia do územia komančov kde postupom času prichádza k transformácii McCaba z cynického šerifa na človeka ktorý ako jeden z mala nebude mať predsudky k ľudom ktorí si tak zvykli na život s indiánmi, a následne prišla aj moja vlastná transfomácia kde som začal fandiť McCabovi a prial som si aby tým ľudom ktorých som pred tým lutoval teraz poriadne vyčistil žalúdky a tak sa aj stalo. Napriek tomu všetkému ma film pomalé tempo a pár hluchých miest, napríklad sa mohol Ford dlhšie povenovať príchodu McCaba a Garyho do osady Komančov alebo ich zotrvaniu tam. Mal som pocit ako keby Ford túto čast trošku zanedbal. 65%.

Takový tak trochu jiný western, více konverzace, méně akce, působí velmi reálně, uvěřitelně. K tomu otevírá velice zajímavé téma k zamyšlení, socializace unesených bělochů v indiánském prostředí.. Vytrženi ze svých původních rodin se snaží jen přežít, přizpůsobit se a přivyknout.. Naděje na záchranu se každým přibývajícím rokem zmenšuje, až vymizí zcela a pak je návrat téměř nemožný.. A cením si závěrečného rýpnutí do naší bílé společnosti, plné předsudků, šosáctví a nenávisti..