DMB (2000)

Mozaika příběhů o nesmyslnosti armád, o tuposti kohokoliv v uniformě od vojína po generála. A vše začíná tak prostě – příchodem k odvodu. Většina nastupuje dobrovolně po obdržení povolávacího rozkazu, ale někdo se potřebuje ukrýt před kriminálem – např. když zapálí fabriku, jiný před „kamarády“, které okradl a zbytek jde do zeleného vyloženě za trest (to třeba když svedete dceru svého profesora). Nejeden zkouší kde co, aby se té buzeraci vyhnul, ale ani spolykané prášky, simulovaná inkontinence, či příslušnost k Hare Krišna před nejvyšší vlasteneckou povinností neuchrání. A tak nakonec plyne den za dnem v rytmu nesmyslných rozkazů a šikany až do chvíle, kdy obdrží jako pěšáci svou vlastní zbraň. Což nemusí být vždy jen Kalašnikov.