Dětská hra (1984)

Tohle je jeden z těch příběhů, které na mě jako dítě zanechaly trvalý dojem, a i teď, téměř o 40 let později, ve mně stále rezonuje. Pamatuji si, jak jsem se na něj díval a byl jsem ohromen tím, jak to skončilo. Příběh je krátký, ale jednoduchý a přímočarý. Rodina se jednoho dne probudí uvězněná ve vlastním domě zakrytá jakousi kovovou deskou, kterou i přes veškerou snahu nedokážou odstranit. Nebudu říkat nic víc, abyste si mohli sami objevit a posoudit tento malý klenot, který nám dala 80. léta.

Rodina, ktorá si uvedomí, že jej dom je zrazu obohnaný akýmsi zvláštnym múrom a nevie, ako sa dostať von? Pre mňa dokonalá zápletka, pretože milujem filmy a seriály, kde sa ľudia ocitnú v uzavretom priestore a snažia sa prežiť. Videla som už snáď všetko na túto tému a toto je naprostá topka! Film je tak skvelý a jedinečný práve vďaka tomu, že drží diváka po celý čas v úplnom napätí a nevedomosti. Celý čas rozmýšľate spolu s postavami, čo sa vlastne stalo a ako dokelu opustiť ten dom. A zisťujete, že všetko je akési zvláštne... Záverečná pointa naozaj stojí za to! Rozhodne odporúčam. 10/10

Ok, rodinka se jednou v noci doma probere a zjišťuje, že celý dům je nějak zabetonovaný či co. Pochopitelně se snaží dostat ven, což se jim nedaří. Ten film má svoje chyby - to zpracování je strašně, ale strašně televizní. Chvílemi jsem měl dojem, že to režíruje někdo, kdo v současné době režíruje megafilmy podle Utty Danelly a Rosamunde Pilcher a pak to má nudné pasáže. Za to hvězda dolů. Jinak to ale má napětí. co se chování postav týče, tak je jich chování je celkem logické (vzhledem ke konci). Nejvíc se mi ale líbilo, že tohle je přesně ten typ filmu, který je vyprávěný hlavně ve znacích. Abych to nějak upřesnil, máme tu nějakou situaci, ale děj si musíte sami poskládat z množství znaků, co ve filmu jsou. V podstatě skládáme rébus a nakonec se dozvíme, jak to celé bylo. Upřímně, já to měl složené tak asi patnáct minut před koncem, ale z konce zklamaný nejsem, naopak, takovou pointu by člověk jen tak nečekal, navíc jsem ji snad nikde ani neviděl. Ještě že jsem dostal dobrou radu, že si nemám za žádnou cenu nic o tom číst. Jinak se mi ale film líbil a jsem rád za doporučení. 4*

Vláda je zdrogovala, aby kolem jejich domu postavila zeď jako ochranu před radiací? A když jdou rozbít okno, tak drsňácky, bez jakýchkoliv ochranných pomůcek? A jasně, dítě není třeba vůbec hlídat, vždyť se nic neděje. Hmm, pár hodin stačí na rezignaci? Nu, kdyby hodin, hlavní hrdinka byla rezignovaná snad od první minuty. A ani závěr nezlepšil celkový dojem z filmu.

Child's Play mě zaujalo svými rozporuplnými ohlasy a obecnou nadšeností z pointy. Přes to, že jsem kvůli zdejší galerii (!!!!) společně s přečtením popisu odhalila pointu ještě předtím, než jsem si film pustila, stejně jsem se těšila, jak sedmdesáti minutová stopáž bude zobrazovat trable zdejších hrdinů s dobytím se ven z domu. Nakonec jsem spokojená i tak. Když opomenu za vlasy přitažené a naivní dialogy, postavy jednaly v rámci možností docela logicky (i když zpomaleně) a byly sympatické. Dalším plusovým bodem byla ta značná nejistota a atmosféra zabedněného domu. Můžu říct, že já jsem se královsky bavila nad sledováním jejich strastí a dilemat a neodtrhla jsem oči od obrazovky. Když se dostanu k té slavné pointě, byla to pro mě už jen třešnička a dortu, i když trochu kyselá. Nebudu říkat proč, protože nechci spoilovat. Zkrátka mohla být zobrazena trochu "reálněji" nebo jak bych to řekla. Každopádně je tohle asi nejlepší sedmdesáti minutový TV film, jaký si lze asi v tomto žánru dopřát. Pokud od toho nebudete příliš čekat a povezete se na té správné vlně, budete se bavit stejně dobře jako já.