Dcera (2021)

Dve tretiny psychologická dráma a jednu tretinu klasický survival triler. Nič proti tejto kombinácii, dokonca mi je sympatická. Problémom sú skôr na môj vkus až priveľmi jednoduché a popisné dialógy. Motivácie postáv by sme mohli nechať na pokoji ako motivácie postáv potrebné pre triler, každopádne takýto vzťah dcérky a ocinka je vážne na pohľadanie, asi ste už dlho nikde nič podobné nevideli. Možno schádzal nejaký ten zásadnejší zvrat, vlastne sa iba naplňujú scenáristické fintičky typu, že ak vidíme sklad so zbraňami alebo sa dcéra bojí psov, tak to bude mať vo finále svoje miesto. Kritizovaná prvá hodina ma nenudila.

Pozor na mladistvé delikventy; nejen že jednostranně porušují všechny dohody, ale dovedou lžící vypáčit zabedněné okno a zkušeně si vyrobit (a přesně aplikovat) smrtící zbraň. Ještě v polovině (druhá část je spíš akční odpad) se to mohlo trochu zkomplikovat: Javier se mohl zbavit Adele a mít nejen dítě, ale i mladou milenku (Osman by pro něj nebyl žádný problém, jak se také později ukázalo). Javier a Adéla zkrátka Irenku podcenili, zato scénáristé velmi přecenili. Nakonec to dopadlo tak, jak říkal Javier: dítě jí vezmou a jí zavřou do lochu. On se toho bohužel nedožil, i když dobře věděl, že kdo přistoupí na jejich hru, je ztracen. Ale to ostatně ví každý sociální pracovník ži odborník na rómskou otázku či problematiku menšin... Hodnocení jsem asi přepískl.

Veci, ktoré sa potvrdili po dopozeraní tohto filmu: Španielsko je v rámci thrillerov prakticky zárukou kvality. Belgický ovčiak je plemeno, ktoréa priorinaozaj nemá rado žiadnych ľudí. Je nepochybne fajn vlastniť usadlosť v odľahlých končinách severnej Andalúzie. A práca s asociálnou mládežou nie je v zásade dobrou investíciou do budúcnosti.

Psychologické drámy mám rád, takže aj toto vyzeralo dosť nádejne. Dejový rámec bol však úplne jednoduchý a triviálny. A čo je horšie, dej sa takmer nijako nevyvíjal a celé 2 hodiny sa vliekol v rovnakom mdlom tempe. V závere sa konečne niečo dialo, ale iné som v podstate ani nečakal. Tento film by sa kľudne zmestil aj do 50 minút, a stále by bol zachovaný celý dej, akurát spád by bol potom trochu svižnejší. A pritom Španieli vedia točiť parádne drámy, no toto žiaľ nebol tento prípad.

Tři pecky za úmornou první půlku. V pohodě by se totiž dala první hodinka vynechat a o nic bych nepřišel. Základem filmu je touha po rodičovství, ale mělo to být míň stereotypní a pomalý, protože ty kousavější okamžiky přijdou fakt až ke konci. Ovšem atmosféru to má místy až hitchcockovskou, pěknou lokalitu a intenzivní finále taky, takže tak tři a půl.