Clownhouse (1989)

Triler s klaunami. Nikdy som dobre nechápal strach niektorých ľudí z takých vecí ako sú klauni. Báť sa niečoho, čo má vyčariť úsmev na tvári, obzvlášť pri deťoch, je predsa blbosť. To ako keby sa niekto bál mäkkučkých zajačích plyšákov alebo víly Amálky. Film pracuje s touto témou ale zdarne a vytvára z klaunov, resp. z ľudí, čo sa vydávajú za klaunov, vraždychtivých panákov. A ono to celkom funguje, hlavne keď sa väčšina scén odohráva v noci a tme, ak v dome nie je žiadny iný dospelý a obeťou sú odrastené deti (jeden z nich je Sam Rockwell, známy šialenec zo Zelenej míle). Klasické trilerové prvky, hudba, nanáňačky a ľakačky, ktoré v tme fungujú, brzdia klasické stereotypy a pár nelogizmov. Inak fajn triler a pre klaunofóbov povinnosť.

Victora Salvu a jeho tvorbu sice nemám kompletně prostudovanou, ale až do dnešního dne jsem ho bral jako vcelku dobrého (průměrného) režiséra. Teprve ve chvíli kdy jsem si projížděl informace k tomuto filmu, jsem zjistil, že byl odsouzený na několik let za obtěžování Nathana F. Winterse (představitele Caseyho) a držení dětské pornografie. Čímž si u mě udělal obrovský škraloup – ne jako tvůrce, ale jako člověk. Protože tyhle lidi nemůžu ani vystát a doslova jimi opovrhuji. Nicméně ho nehodlám dále soudit, to už udělali jiní a raději se budu soustředit dále už jen na samotný film.

Ten taky není bůhvíjakým zázrakem, ale ani vyloženou ztrátou času. Nikterak oslňující příběh plný až nelogických momentů si mě však na svou stranu získal až svou druhou polovinou. Do té doby to byla celkem nezáživná podívaná, kde se Salva soustředil spíše na dialogy mezi sourozenci a jejich vzájemnou nevraživost, než aby nás okouzlil nějakou pořádnou scénou. Dokonce i ten masakr třech klaunů byl natočený mimo záběr kamer. Spíš mi to připomínalo nějaké rodinné drama, než že se dívám na horor. Což byl dost problém, protože ti tři spratci mi lezli docela na nervy.

Naštěstí se ke slovu přihlásili tři pošuci, kteří s přivřením oka alespoň trochu vzbuzovali hrůzu. Bohužel opět jen svým zjevem, než svými činy. Ale alespoň jsem zaznamenal změnu atmosféry a to k lepšímu. Dostavila se i menší dávka napětí a konečně se šlo na věc. Jakmile totiž dojde ke konfrontaci dětí s falešnými klauny, zlepšila se mi alespoň částečně i nálada. Nečekejte však žádnou brutální podívanou, nebo ujeté hrátky s nezvanými hosty (jako tomu bylo u komedie Sám doma). Každý však nakonec dostal, co si zasloužil a nebude chybět ani sekyra v zádech.

Tři bratři. Nejmladší Casey je magor. Zdá se mu o klaunech tak dlouho, až opravdu přijdou a on zjistí, že chovat se jako pštros, je naprosto zbytečné. Nejhorší je, že nedokáže o skuečných klaunech přesvědčit ani své bratry, ani policii v telefonu. A pak už je navšechno pozdě... Místy docela příjemná atmosféra, místy však spíše komedie. Jakmile se hlavní postavy začnou chovat jako tupá hovada, jde vše do kopru. Většina filmu je nepříjemně utahaná, vražd málo a za oponou. Čekal jsem větší lahůdku. Přesto hodnotím jako průměr, úplná ztráta času to nebyla.

Tady nemám moc objektivních výtek, ale subjektivně mě to neskutečně nebavilo. Zaprvé klauni mě nepřijdou děsiví, zadruhé ty děcka byly k nepřežití. Neustále se hádají, vyhrožují si, nadávají. A zatřetí, byla to nuda. Všechny lekačky byly na míru dětskému publiku, čili hrozně stupidní a nic zajímavějšího než lekačky nečekejte. Vraždy mimo záběr, krev žádná, napětí pro mě nulové.

Dýchla na mě atmosféra osmdesátek. Myslím, že cílovou skupinou byly tak děti ve věku deset, dvanáct let, kteří se právě vrátili z cirkusu a který mají noční můry z klaunů obdobně jako Casey. Žádný potoky krve, žádný násilí, žádný lekačky, žádnej děs. Působí to tak trochu prkně a to že hlavními obětmi mají být tři malí kluci (který jsem měla chuť zabít sama), je spíš na škodu a dostává to tak nádechSám doma. Jenže tady jsem se ani nezasmála. Takže je to prostě taková oddychovka. Klauni jsou fajn a jejich vůdce je dokonce moooc povedenej. S tím bych si klidně na honěnou po domě zahrála. Nechápu, jak takový roztomilý stvoření může někoho děsit. Že jde o pacienty psychiatrické léčebny je sice skvělej nápad, ale bohužel se tenhle "děsivej" prvek v příběhu tak nějak ztrácí. I když myslím, že příští rok už do cirkusu nepůjde nikdo z nich a počůrávat se budou všichni do dospělosti (ne-li ještě dýl). I když proti tomu žádný extra výhrady nemám, nemůžu hodnotit výš, protože už to vidět znova nepotřebuju...možná si to ale nechám jako pohádku pro děti, bo ten klaun byl fakt pěkňoučkej.