Číslo 5 žije (1986)

Legendární snímek s velice dobře známým názvemČíslo 5 žijepatří do mých TOP snímků z osmdesátých let. A to plným právem, jež hned vysvětlím. Ano, uznávám, dílo sice nepatří mezi ty, u nichž byste se museli zaobírat jejch smyslem, ať už z filosofického hlediska, či během probdělých nocí, jež má občas každý z nás. Tedy to, co by nám měl přinést zcela dokonalý film. Nepatří ani mezi dějově nejkvalitnější a nejpropracovanější. Dokonce se občas u některých chvil musíte pousmát nad mírně "šílenou" kinematografickou Amerikou osmdesátých let, v níž najdete mnoho kýčovitých a, drsněji řečeno, přihlouplých momentů. Či se naopak nudíte, když vám tvůrci již potřetí ukáží v podstatě totéž. Avšak... není toto všechno výše zmíněné vlastně zcela nepodstatné? Když se zaměříme na myšlenku tohoto snímku, mírně naivní, ale především usilující o zjednodušení našeho složitého života? Nezvykli jsme si, uznejme, tak trochu na puntičkářství, perfekcionismus, jenž v nás bohužel již tři dekády třímá, uspěchanou dobu, a obrazně řečeno, lesklý mramor a tisíc třešní na dortu? Asi ano. Mnohým zde hodnotícím tedy přijde - nejprve vojenský robot, brzy zasažený bleskem a poté obživlý, až nakonec zcela lidský Johny - zcela hloupý a k ničemu nesloužící. Patřící celkově do škatulky další béčkový odpad, (či jemněji řečeno výtvor) jehož jediným smyslem je propadnout se do hlubin filmových dějin. Kdo by takto chtěl hodnotit? Dle mne ten, kdo nemá city a nepatří mezi emočně vyzrálé jedince. Kdo se nechce zasmát, kdo bere svět příliš vážně, a kdo se již utopil v jeho chaosu, beznaději spojené s politikou a válkami. Či kdo propadl naprosté samotě a touze co nejrychleji odejít z tohoto světa. Ten bude samozřejmě na všechny strany kritizovat. Tedy i zde. Jenomže - o tom dle mne život není. Ani posuzování kinematografie. Sledovat zde vývoj charakteru, ač ztělesněn v podobě mnoha součástek mi připadá velice příjemné. A navíc s hlubokou myšlenkou uvnitř. Číslo 5 projde vším, čím lidský jedinec, když se narodí, ač ve zrychleném sledu. Nejprve, coby nemluvně, se rozhlíží okolo sebe (útěk z Novy). Poté si přeje poznat svět coby batole (informace!). Následně se dočkáváme období vzdoru (televize). A poté se dostáváme do šíře pojatého dospívání (obavy o přátele, s překlonem do druhé části snímku). Zkrátka, dokonalost (...). Dále se zde nedá najít nediná nudná či nesympatická postava. Stephanie mi přijde velice milá, a navíc nikoli plochá - má široký záběr emocí a reakcí: od agresivity po lásku a též statečnost. Rovněž druhý hlavní hrdina má u mne místo v srdci. Ačkoliv zpočátku nechápavý, (coby vědec však reaguje přirozeně) nakonec vše uznává. (PS: Jistě, zde se zamyslíme nad logikou, pokud jsme již dospělí. Avšak, brzy si uvědomíme jednu maličkost: ne vše musíme chápat, abychom měli radost. Někdy se hodí něčemu nerozumět, abychom si mohli odpočinout). (...). Jinak, hudba skvělá, správně osmdesátková, stejně tak i prostředí a atmosféra (...). 85 procent. Zde nemohu býti nespokojen. Nižší hodnocení dávám jen kvůli dvojce, jež mi přišla ještě o trochu lepší, především lidštější a více propracovaná.

NaShort Circuitsom sa kedysi, v omnoho nižšom veku, zvykol často dívať, pričom dnes už si uvedomujúc, že ho aj inak vnímať. Čaro síce nestráca, ale uberá mu pomerne dosť na efekte to, že je príliš blbo uleteným, aby vedel byť voči serióznemu divákovi tiež účinným. Síce sa v žánri vôbec nestráca a zväčša pôsobí milo než trápne, no v rámci celku sa jednoducho nevie odpútať od okolnosti, že na záber širšiehop publika nemá a môže byť rád, že aspoň nejaké dokázal mať. A dupľom v takejto bizarnej miere, lebo okúzli skôr tým, jak to natočili, než príbehom.

Pův. komentář 27.3.2009: Z nostalgie nemůžu jinak. Sakra, já vím že už mě to dnes tolik nebavilo, přišlo mi to infantilní, dětinské. Ale jak já ten film jako malý miloval. Viděl jsem to snad stokrát, nevynechal jsem žádné vysílání v TV. Kouzelný robůtek (kdepak se asi inspirovali tvůrci Wall-E ??) trhlá hlavní trojice a některé nezapomenutelné scény a hlášky (rozmontovat, číslo 5 být živé). To nejde nedat něčemu takovému pět. EDIT 2025: Tenhle film nestárne a jeho kvality nemizí. Je to asi jediný E.T. klon, který se mu může podívat zpříma do očí, navíc je svižnější, plný humoru, kupodivu i akce a slušných efektů (lasery, design robota) a má pro mě větší nostalgickou hodnotu. Ty hlášky a scény nestárnou, čemuž dopomáhá i skvělý dabing, který nějakým zázrakem nikdo nezkusil změnit. Jedním slovem - překrásné. PS: Poprvé mě došlo, že kapitán  vojáků je vlastně Mahoneyho (Guttenberg) věčný soupeř z Policejní Akademie Harris :)

film môjho detstva. a taký reverzný postup - robot sa po istej udalosti poľudští (dnes sa deje presný opak). vynikajúci casting - skvelý Fisher Stevens, milá a pekná Ally Sheedy, výborný G.W. Bailey ako zelený "mozog". a - neviem, ako to v roku 1986 dokázali - ale asi najkrajšiespracovanie robotavo filme. Číslu 5 som fandil, žil s ním. veľa fajn scén - napríklad demontáž športiaka žiarlivého ex Ally. takto sa to robí (-,.

Klasická osmdesátková rodinná komedie, kde roztomilý robot ožije a přináší směs humoru a akce. I když dnes působí trochu zastarale, nostalgie a charisma Čísla 5 stále fungují. Vedlejší postavy, jako doktor Marner a vědec Fisher Stevens, přidávají na zábavě. Pro milovníky osmdesátek je to stále kouzelný film, ale nováčci ho možná budou vnímat jako příliš naivní.