Černá díra (1979)

O dva roky mladšie “Hviezdne vojny” sú oproti tomuto pokusu ako prejsť z Chalmovej pri Bystričanoch na dovolenku do Dubaja. Vtipná je taktiež nominácia na Oscara za efekty, keď si človek čo i len predstaví, čoStar Warsdokázali ponúknuť, respektíve v totožnom roku vybalil na divákaRidley Scottso svojim (mojim) milovaným “Votrelcom”. Pre nadšencov vhodné, pre náročného diváka bezpredmetné ..

Jak tu někdo uvedl, o 2 roky mladší než než SW a přitom kvalitou jak filmy ze 60s let s nucenými "digitálními" efekty. Jsem jeden z mála lidí na světě, co viděl film dvakrát. ale... určitě vhodný film pro ocenění prvních dílů SW a vetřelců... Možná to trochu odlehčit a mohl to být předchůdce Spaceballs...

Velkolepé vesmírné zastavení u černé díry (trikaři v roce 1979 dostali zabrat!) se poněkud nešťastně rozkročuje mezi hardcore filosofickým sci-fi a rodinnou disneyovkou s komicky nemotornými roboty. Pouští se též do čehosi jako přesahu à la "2001", ovšem ve výsledku zadrhává u "frankensteinovského" šíleného vědce, který se ve svém výzkumu nezastaví před ničím, a vrcholí béčkovou laserovou přestřelkou se spoustou explodujícího kovového šrotu. 50 %

Zábavná science fiction (ne až tak pro děti - jako první film Disney Studio dostal rating PG) se slušným hereckým obsazením (Maximilian Schell jako dr. Reinhardt je působivý) . Příjemné překvapení. Mimochodem - pro film byla vytvořena sekvence "zelené mřížky", která se objevuje v úvodních titulcích. Jednalo se o nejdelší sekvenci počítačové grafiky, která se do té doby ve filmu objevila.

Spojení "rodinný sci-fi film" obvykle lidem asociuje jméno Steven Spielberg. Je pravdou, že úspěch jeho průkopnického E.T. - Mimozemšťana (E.T.: The Extra-Terrestrial, 1982) odstartoval boom dětských a rodinných filmů osmdesátých let, které spojovaly dětská témata s elementy brakové fantastiky do velkolepých dobrodružství. Jenže kořeny tohoto trendu položilo již v druhé půlce předchozí dekády studio Disney. V té době ještě nebylo posedlé marketingovými poučkami o korporátní image a ovládnutím celosvětového zábavního trhu. Naopak se zaměřovalo na posouvání technologických hranic filmu a zkoušením nových konceptů i žánrových formátů. Byť již dříve najdeme ve filmografii společnosti tituly pracující s vědeckofantastickými elementy jako Roztržitý profesor (The Absent-Minded Professor, 1961) či The Computer Wore Tennis Shoes (Počítač v teniskách, 1969), jednalo se pouze o tematická ozvláštnění tradičních dětských či teenagerských vyprávění. Černá díra naproti tomu představuje start nejprogresivnějšího období v historii Disneyho konglomerátu, kdy (zřejmě v reflexi úspěchu Lucasových Hvězdných válek (Star Wars, 1977) u rodinného publika) obrátili dosavadní strategii a začali do žánrových příběhů vsazovat prvky pro dětské publikum. Film režírovaný Garym Nelsonem tak v prvé řadě je vizuálně i myšlenkově famózní sci-fi a až v druhém plánu, díky postavě hláškujícího robota, naznačuje inklinaci směrem k mladším divákům. Vyprávění o posádce průzkumné lodi, která hluboko ve vesmíru objeví černou díru a poblíž ní vesmírné plavidlo dávno považované za ztracené, je stejnou mírou spektakulární sci-fi dobrodružkou i příběhem o posedlosti pokrokem, který bývá přirovnávaný k Melvillově Bílé velrybě. Jedná se současně o průkopnický film v oboru speciálních efektů, z doby, kdy ještě počítačová grafika byla sama fascinujícím neprobádaným světem, který teprve začínal ukazovat své možnosti. [psáno pro LFŠ 2017]