Boží armáda (1995)

Nejsem zrovna fanda křesťanství, ale mám rád jeho pronikání do populární kultury - všechny ty biblické a okultní horory, křesťanské fantasy nebo křesťanskou mytologií inspirované fantasy. Prophecy je menší film o pár postavách a Walken to jako Gabriel táhne, jenže mytologie za celou tou zápletkou je chabá, nedostatečně rozpracovaná a děj strádá v dramaturgii. Scénář měli ještě vyšperkovat, než se pustili do natáčení. Takhle nic moc.

Film s konvenčním příběhem, který se opírá o typický boj mezi dobrem a zlem, bitvu mezi anděly a démony odehrávající se na planetě Zemi, v níž vyniká Christopher Walken ve své roli padoucha. Některé speciální efekty jsou na svou dobu působivé. Dále se v něm objevují renomovaní herci jako Viggo Mortensen, Virginia Madsen, Elias Koteas a již zmíněný Christopher Walken, který svou postavou nakonec mění svět k lepšímu.

Marná sláva, křesťanský mysticismus, apokryfní texty  a vůbec vše, co jste kdy chtěli vědět o Bohu, andělích, Luciferovi, ale báli jste se zeptat a v Bibli to nenajdete, mě vždycky fascinovalo. Je to krásný příběh, plný zrady, lásky i fantazie. De facto první  sci-fi lidské historie.  A Boží armáda ke mne doputovala právě v době, kdy jsem se o tyhle příběhy nejvíc zajímal a do dneška jsem si pamatoval černé oči, hřadující anděly a Christophera Walkena. Po letech už mi to zpracování přišlo trochu mdlé, místy zmatečné a pro nefascinovaného asi i dosti nudné.  Ovšem Walken je tu opravdu démonický a i jen kvůli němu se oplatí na každou jeho scénu počkat. A Viggo.. no ach, nejlepších pět minut slávy ever. Čtyřka by ale dnes už nebyla poctivá.

Studio Miramax bylo v 90.letech na poli levných hororů docela svěžím vánkem. Tohle je proto poměrně netradiční a originální počin, který zcela brakově pracuje s náboženskými motivy, a ve kterém archandělé posedávají jako ptáci na elektrických drátech a lidi nazývají „opicemi“. Sice je od prvních minut vyprávěn poměrně nesrozumitelně, ale pak si to nějak sedne a stane se z toho docela zlomyslný film, který ne, není dobrý, ale je tak svůj, že vás baví na to koukat. Jinak Virginia Madsen je tu nudná, absolutně to herecky nedává, Elias Koteas je tu spíš do počtu, naštěstí tu září Christopher Walken, který si pro sebe krade každou svojí scénu a v jeho Gabrielovi je cosi zlověstného a svůdného zároveň, tak jak to Zlo umí. A Lucifer Viggo? Viggo tu má asi pět minut, okusuje u toho kytku a s ulízanými vlasy a strniskem na tváři tu hýří svým ďábelským charismatem.

Film akorát na zabití večera, když na vás leze nachlazení. Hlavní postava představovaná průměrným Eliasem Koteasem je bohužel nejslabším článkem řetězu, protože tento neumětel nesahá samozřejmě Walkenovi po kotníky a není mu důstojným protivníkem. Skomírající zábavu tak drží na nad vodou indiánské rituály a příchod slizce se tvářícího Mortensena.