Born to Fight (1989)

Čtyři jezdci trashové apokalypsy a mušketýři plagiátorského šejdířství Bruno Mattei, Claudio Fragasso, Rossella Drudi a Franco Gaudenzi si dávají své poslední dostaveníčko ve filipínské džungli. Oproti jejich předchozím počinům sálá z "Born to Fight" především rezignované lajdáctví. Ve svých předchozích projektech, kopírce "Ramba 2" v diptychu "Strike Commando" a hlavně v zhůvěřilé "Robowar", kde splichtili dohromady "Predátora" s "Robocopem", se ještě relativně snažili nebožáky, kteří si jejich počiny vybrali ve videopůjčovnách, odměňovat sice pochybnými, ale stále alespoň přímočaře funkčními atrakcemi a vágním zdáním zanícené produkce. Tentokrát se ani nenamáhali vytáhnout paty do reálné džungle. Zajatecký tábor s vymydlenými aktéry v nahodile umazaných mundůrech postavili na parkovišti a veškeré naháněčky natočili na palouku za hotelem, nebo přímo v hotelu. Tento aspekt nechává ještě více vyznít základní principy všech matteiových matlákovin, jímž je bezelstná anti-promyšlenost, která osciluje na hraně prosťáčkovské naivity, klukovsky neomezené fantazie a pragmatického "mám-v-píčismu". Zdejší provedení akčních sekvencí i dílčích peripetií vykazuje až záporné hodnoty z hlediska ambic vytvořit sebemenší zdání uvěřitelnosti a kauzality. Jako největší krativní výkon se pak jeví samotná premisa, kde tvůrci opajcovali příběh z "Ramba 2", potažmo "Missing in Action", ale promísili to s parazitováním na "Krokodýlu Dundeem". Podle něj stylizovali hlavního hrdinu i jeho hašteření s reportérkou, která vyráží do Vietnamu zachránit svého otce. Když k tomu připočteme sešlého bývalého hezouna Wernera Pochathe, který tu coby záporák předvádí pokus o Klause Kinského z Wishe, nebo vpravdě obrazoboreckou variaci na tunely Vietcongu, skýtá "Born to Fight" další velkolepou mateiovsko-patlalskou zábavu.(08.01.2023)

Lacná talianska variácia na RAMBA. (22.4.2009)(22.04.2009)