Blood (2022)

Blood je slušně natočené drama s hororovým přesahem, které ale nepřekvapí. Příběh matky bojující za svého syna má emoční sílu, ale chybí mu větší napětí a hlubší hororová atmosféra. Děj se drží předvídatelné linie a chvílemi se táhne, i když temná vizuální stránka to trochu zachraňuje.

Herecké výkony jsou přesvědčivé, zvlášť na hlavní postavě, ale scénář nepřináší nic zásadně nového. Jako drama o obětování funguje, ale hororové publikum bude pravděpodobně čekat víc. Takže fajn, ale žádná pecka.

Nebolo to zlé, ale nejak ma to nebavilo. Resp. nebavilo ma to, ale nebolo to zlé. Proste priemerný horor, kde oceňujem fajn postavy, hercov a atmosféru, no jedným dychom treba dodať, že to všetko je dostatočne dobré na to, aby sa Blood odlíšil od béčok, ale zároveň to nie je nič natoľko dychberúce, aby sme sa stali svedkom vzniku výnimočného hororu. Že to bol Skeet Ulrich, som zistil 24 hodín po dopozeraní.

Neobyčajný pohľad na vampirizmus, pre mňa pomerne originálny prístup. Nie je to snímok o strašení, gore a iných kladných hororových prvkov, ale o drámu s prvkami fantastičnosti, ktorá sa vezie na vlne tých iných pohľadov na vec. Musím uznať, že tvorcom sa podarilo vytvoriť dielo, kde vlastne ani nepotrebujete upírinu v rom pravom slova zmysle a aj tak by vás to malo nadchnúť.

„Terminální stadium, nepomáhá opium? Bude z tebe svačinka, žilou pustí maminka.“ Dojemná péče, podobná té vAť vejde ten pravý, z rodinného hororuBabadookzase Jess odkoukala úchop obouruč při výchově potomka. Btw, zpočátku i já, až po pás v bahně před prokletým stromem, to bral jako horor. A ono zatím vztahové drama jak řemen a hořká balada o mateřské opičí lásce a překračování společensky přijatelných hranic při výchově spratka, který už roupama neví coby: „Já chci krev!!! Ale čerstvou a teplou, ta mi chutná víc.“ Ostatně, rozvody bývají krvavá záležitost. ROZVODOVÉ OKÉNKO:[][]„Vyber si, máš radši maminku nebo tatínka?“§„Kdo z nich má sladší řeči a kdo sladší krev?“§„A co tvoje sestra? Samou láskou bys ji snědl?“[][]Zaujalo i pěstování euthanbáby ve sklepě a prekérní otázka, jakou může mít taková vychrtlá bledule, navíc již v terminálním stadiu rakoviny, asi tak denní dojivost? Litr krve, deci nebo už jen pár kapek, než skape? Blood je vlastně návod, co dělat po rozvodu. Zakopej psa, pohřbi naděje, utop lásku v blátě. Zapal strom.

Snad první čtvthoďka byla nějak napínavá, zajímavá dějem. Po tom incidentu už film sklouznul do kolonky filmů s tématikou, kterou já příliš v oblibě nemám. Ale podle ukázek sem věděl, co máma pro svýho syna bude dělat a podstupovat. Jenže je to navíc tak nezáživný, že sem u toho snad třikrát zachrápal. Ale nakonec sem dojel až do posmutnělýho finále. Tohle je spíš slabší kousek z dílny Brada. 30%.