Barevný sen (2020)

Musím se přiznat, že mě nejvíc iritovaly ty obličeje loutek, které byly tak odpudivé, že mě to vysloveně rušilo při sledování ( kromě racka, papoucha a rybiček). Námět filmu byl zajímavý, ale scénář plul příliš po povrchu. Forma zvítězila nad obsahem a konečně jsem pochopila proč jsem neviděla ani jeden Balejův animák. Páč má hnusné loutky ( sorry jako🥴  ) a jimi mi zhnusil i jinak geniální Fimfárum.  Za mě unuděných 45%

Je hezké, že se Jan Balej rozhodl natočit celkem veselé varování před neveselou realitou – pro starší děti a mladší dospělé, kteří to nezažili. Jenže pan Honza je také starší generace a zřejmě ztratil kontakt s novou nastupující mládeží. Dost totiž pochybuji, že by sedli k jakémukoli animovanému filmu, pokud se vůbec dívají na cokoli mimo filmy Marvelu a DC nebo cokoli vysílaného jinde než na Netflixu. Ty mladší pak budou zajímat filmy typu Shreka, V hlavě apod. Celkově vzato nelze říct, že by animace byla špatná. Stejně tak zvolené téma chápu. Ale bohužel je zpracováno šíleně nezajímavým a nezáživným způsobem. Chybí silnější příběh, dějovou linku, která by diváka strhla. Cirkusáci jsou zavření, Drin umí létat a Velitel je trochu blázen, ale jinak se ve snímku nic zvláštního neděje. A že by byl veselý? Tak pokud si šluknete trávy, bude vám tak jistě připadat. Je to šedivá nuda, která sice sem tam připomene absurditu autoritářských režimů, ale víc se od toho opravdu čekat nedá. Tím spíš, že dnešní diváci nejsou hloupí, na což mnozí autoři opakovaně zapomínají, a tak se budou logicky ptát: kde bere ostrov pitnou vodu? Kde jídlo? Kam posílají splašky? Takto izolovaný ostrov z principu samého nedává smysl.

Filmy jakoMyši patří do nebekrásně ukazují, že se mladá česká animační škola začíná dostávat na světovou úroveň. Kombinace tradičních loutek a digitálních triků je něco, co v západním světě dávno funguje (viz např. filmy Laika studios), ale u nás ticho po pěšině. Tedy zatím. Kromě filmů moderního švihu (jako Myši patří do nebe) totiž občas do českých kin připluje dílo tvůrců starší devadesátkové generace, která sice též snaží do svých filmů promítnout nové metody, jenže tyto pokusy vypadají dosti amatérsky a nedotaženě. Což je škoda! Já bych moc rád viděl v kině více filmů jakoMalá z rybárny,FimfárumneboLajka, jenže dokud se autoři budou držet striktně tradičního pojetí, divácký úspěch tyto filmy nikdy nezískají. To samé můžeme říct i o novince z dílnyJana Baleje- Barevný sen. Krásný pohádkový příběh i s přesahem do dnešní společnosti, precizní loutková animace s vymazlenými loutkami, ale jak dojde na digitální triky, filmu padá řetěz a vrací se o desítky let na zpátek. Filmu se prostě podle mě nedaří zaujmout diváka tím, že by ho vtáhnul do děje. Pořád prostě koukáte na figurky ve filmu. Ne na postavy v příběhu. Velmi mě to mrzí, ale dokud animované filmy starší české generace budou vypadat takto, strčí je v kině do kapsy kdejaký hollywoodský nesmysl...

Film s pěknou anotací, za to s horší realizací. Mám pocit, že současný problém českých animovaných filmů, ať už stop-motion, 2D, nebo 3D je v tom, že si autoři (režiséři a výtvarníci v jedné osobě) píší scénáře sami. Přijde mi, že je pro ně scénář jenom nutné zlo, hlavně ať už se jde animovat. Pak z toho vypadne nijaký děj s natvrdlými dialogy s logikou dítěte, které si hraje s hračkami a něco u toho mumlá. Ono prostě nestačí, aby to vypadalo hezky, mělo to dlouhé štíhlé nohy a bylo blond. Ono to musí mít taky něco v hlavě.

No, takjsmezasese školoujednouvyrazili do kina. A opět se muselo jednat o film uměleckého významu, který však v naší věkové kategorii nemá šanci obstát. Už od začátku jsem věděl (jsme věděli), že film bude malér. Sice jsem nevěděl o čem je, však slyšel jsem o stylu animace a o podobných věcech, takže mé nadšení (se kterým do kina většinou lezu) se nedostavilo. Sál kina jsme tedy obsadili celý a nejméně deset minut jsme čekali na začátek. Během této doby atmosféra stále houstla. Sál náhle potemněl, a jelikož se nebyli (kvůli soukromé projekci) reklamy, film hned po intru kina započal. A na plátně se objevila loď podivných rozměrů, na jakémsi podivném zasekaném moři (které bylo plné něčeho, co asi měly být plasty). A všichni hned začali vykřikovat, že doufají, že je to něco jako Titanic. A takto pokračoval zbytek projekce. Jo, možná, že kdybych to viděl s jinou společností, šel bych výš, ale atmosféra samozřejmě není všechno! Samotný styl animace mi nebyl příjemný, postavičky vypadaly jako malby od Picasa (ve filmu takové tvary vadí, na obrazech moc ne), byli tiše a pomalu nadabovány a chovaly se divně. Samotný příběh nebyl nic moc, a nebýt těch narážek na komunismus a podobně, vřele bych ho rozdoporučoval všem mladším ročníkům (hlavně kvůli rackovi, kterej mluvil a protagonistovi, kterej lítal). Jediné, co opravdu za něco stálo, byly ty (nechtěné) dvojsmyslně erotické kecy (ve scéně, jak ho má ta holka svázanýho v želízkách v posteli), kterým se všichni smáli.Slabé, bohužel:(