Baekyahaeng (2009)

jede, a..žuchne„Co máš s tím bicyklem z ničeho nic?Vždyť jsi napůl slepý!“// Mysteriózní to tedy jednodúchonebylo,ALE! - napínavé, - to eště jednodúšejc:nebylo už vůbec, ALE! - co to bylo -tak teda - bylo to opravdu podmanivé! To bude jistě tou srdcervoucí vážnou hudbou a pro mě touto úchvatnou duši prolínající skladbou:하얀 어둠 속으로. Konec mě smetl. Viděl jsem jí to na očích - podle očí vskutku poznáš člověka. Ten bláznivě oddanej klučina mi připomíná mě. Ale tohle všechno by pro mě za moc nestálo, kdyby tam nebyl ten nejlepší charakter: jak už to tak bejvá -nejpoutavějšínebývá ani tak ta nejkrásnější kočka, co tě spoutá; ani tak ten, co pro tebe radši spoutá sebe (ikdyž ten už má něco do sebe); nýbrž ten, kterého ze začátku ze srdce nenávidíte, páč všechny "poutá" - a postupem času - jak pozná, na čem záleží a promění se v toho nejsympatičtějšího soucitného cyklistu třetího věku - vy sami byste se pro něj bez otálení spoutali. Musím se přiznat: moc mi na konci učaroval, dojmutí z jeho láskyplnosti přebilo tu pachuť zapření, při němž se mi otevírala korejská kudla v kapse a z očí šlehaly blesky.konec za 100% - snad nejlepší závěr, co jsem kdy viděl.„Když je slunce nejvýše na obloze, stíny zmizejí.“89% zaokrouhleno nahoru

Ten druh filmu, ze kterého mrazí. Za snahou oslnit diváka se schovává řada chyb, říkám si, buď tak moc chtějí prodat nebo naopak, vytvořit perfektní umělecké dílo, ve kterém přezíravě ignorují diváka a skoro všechny vedlejší postavy. Ty, které jsou výraznější, snad jen jedna, zas mají jiné maskéry, jedni jak z reklamy, druhý jak po odběhnutí maratonu. Do toho minulost, suma sumarum velmi nevyvážený celek. Radši bych to byla neviděla, ale na to už je pozdě.

⚪Taká klasická esencia kórejskej melódrámy, ktorá sa hrá na thriller a zároveň romantiku a ešte čosi viac. Ako tu už padlo, vrstiev to má viac ako Shrek, ale to je u kórejských filmov úplne bežné, rovnako ako to, že sa niekedy sám scenárista do týchto vrstiev zamotá a nevie, ako z nich von. Čiže potom je to viac žánrová melodráma ako krimi a podobne. Výpravou kórejský štandard, ale potešili úryvky klasických skladieb.⚪

Výborně vystavěný děj, atmosféra, charaktery postav, herecké výkony, Čajkovského hudba, prostě všechno. Vůbec mi nevadí, že to chvílemi bylo docela čitelné, dokonce pro ten děj to bylo pro mě jako Evropana fajn, protože z počátku jsem se chvílemi ztrácel v těch postavách. Son Ye-jin ve vrcholné formě, co více si přát. Navíc, jde na tom filmu vidět, že dobro a zlo nemá dělící hranice, vždy je nutné vidět všechno v celých souvislostech. A proto, nikdy už nebudu nikoho soudit hned na první pohled (kecám, budu to dělat dále, každý z nás to dělá, jen to chce odstup, i když málokdy se mi stalo, že bych změnit někdy názor, většinou se na poprvé trefím). Teď strašně toužím vidět, ten japonský seriál, podle kterého to je, bohužel moje hledání je zatím neúspěšné.

Strašne pomaly rozprávaný film. Nie nudný, len si tým tempom obzvlášť pri twistoch podráža nohy, pretože kým prídu, tak už ste ich skrátka stihli odhadnúť. Tiež nerozumiem, prečo snaď 80 percent stopáže venuje detektívke, keď má (a chce) fungovať hlavne ako sociálna dráma. Scéna “pamätaj si moje telo” geniálna, myšlienka normálneho života za každú cenu tiež fajn, ale muselo by to byť inak natočené. 65%