Jiltueui hwasin (2016)

Zaujímavá dilema pre rosničku, či si vybrať úžasného, milého chlapa, ktorý je ešte aj bohatý alebo chlapíka, ktorý roky jej city ignoroval. Má aj dilemu, či sa snažiť o kariéru hlásateľky, keď jej všetci hádžu palice pod nohy.. Veľmi dobre aj humorne podaná téma o rakovine prsníka aj u mužov.  Jediné, čo mi prekážalo bolo to, že tvrdili, že pacient chodí na chemoterapiu, ale bola to rádioterapia, to je moja profesionálna deformácia, keďže som 3 roky robila na onkológii a aj každý onkologický pacient pozná priepastný rozdiel medzi týmito liečbami. Napriek tomu, že Hyo-jin Gong moc rada nemám, tu im to s Jeong-seok Jo, (ktorého som si obľúbila v The King 2 hearts aj v Hyeongovi) celkom pekne sadlo.  Ak sa aj vám Jeong-seok Jo páčil, odporúčam pozrieť si ho napríklad aj v historickom seriáli Nokdu Flower z roku 2019, kde podáva pekné výkony.

Hodně povedená záležitost, sice se tam našla slabá chvilka, ale po jejím skončení byl Jo Jung-suk takový, jakého ho mám nejraději, takže ji mileráda odpouštím. A musím říct, že i zvolené téma bylo excelentní, o rakovině prsu u mužů se málo mluví i u nás, takže i v tomhle ohledu jde rozhodně o průkopnické dílo. Když si k tomu připočtete parádní české titulky, tak se vám dostane 24 dílů smíchu i trochu toho pláče. Velké plus dá seriálu i překlad písniček, které dokonale doplňují děj a přibližují nekorejsky mluvícímu divákovi pocity hlavních hrdinů.

Mě ta Kong Hyo-Jin prostě baví. Většina jejích seriálů má v sobě určitou dospělost a díky ní mají její postavy kouzlo, že člověk na ně nekouká jako na dvourozměrné postavičky, prostě vždycky mají něco do sebe. A to platí i v tomhle případě. Přestože na můj vkus je seriál poměrně dlouhý, tak jsem ho měla zhltnutý za poměrně krátkou dobu, protože mě opravdu bavil. Navíc Hyo-Jin sekundovali dva pohlední a hlavně sympatičtí herci, tak nebylo co řešit. Navíc i oni měli kromě charisma i osobnosti, takže nebylo co řešit, tenhle milostný trojúhelník byl velmi dobře napsán, zahrán a ukočírován. Kromě milostných vztahů těchto tří se v seriálů nakousnout i vážná a stigmatizovaná témata, mimo jiné rakovina prsu u muže. Myslím si, že tohle téma bylo velmi dobře zpracované a třeba to i nějakým způsobem promluvilo ke společnosti. Obdobně jako jiný Hyo-Jinin seriál Thank You promlouval ke společnosti o AIDS. Častokrát nemusím omáčku kolem ústřední dvojice, ale tady to bylo fajn, protože všichni byli tak nějak sympatičtí, měli své zvyky, osobnosti a celkově bylo velmi jednoduché mezi nimi rozlišovat a člověku nespadli jen do jakési rozmazané masy v pozadí. I na ně koukat byla zábava. Přestože některé věci zůstaly nedotažené a samozřejmě nejsem nadšená na 100 %, tak si myslím, že tenhle seriál má smysl zkouknout. Bavila jsem se, smála se nahlas, užívala si s nimi. Konečně korejský seriál, o kterém mohu tvrdit, že byla zábava ho sledovat. A asi je pro starší diváky, myslím, že středoškolák si v tom nenajde tolik jako někdo, kdo už pracuje/je nějakou dobu na vysoké.

První polovina trochu slabší, druhou jsem se nemohl od obrazovky odtrhnout. Obsazení je skvělý, nejen hlavní trojice, ale sympaťáci jsou i ve vedlejších rolích. Bavilo mě to, několikrát mě to dost rozesmálo, zkrátka to více než splnilo svůj účel. 80%

Seriálu rozhodně nelze upřít schopnost odpoutat se od obvyklých klišé a pár velmi povedených gagů. Jeho občasně příjemná šílenost, široké spektrum postav a hezky nastaveny milostný trojúhelník ale nestačily na to, aby vyplnily opravdu přehnanou délku a řadu dost hluchých míst.