Baahubali 2: The Conclusion (2017)

Čirá definice epického žánru! Historický velkofilm se vším všudy, kde nechybí zrada, láska, pomsta, ale hlavně je plný dechberoucích a velkolepých akčních scén. Vše je správně indicky přehnané, ale to dělá film ještě mnohem zábavnější. Jeden z nejlepších indických snímků, jaký jsem kdy viděl. A vlastně vůbec nepotřebujete vidět první díl, který je výrazně slabší a vše se dá v pohodě pochopit i bez něj. Jo, a Legolas by měl jít k Baahubalimu do učení. 😂

První díl na steroidech. Vše, co v jedničce fungovalo je ještě o úroveň lepší a vše co nefungovalo je ještě horší. Výsledek je film s překvapivě dobrou akcí a solidním vizuálem, kterému podkopává nohy naprosto tragicky nudný příběh. Nebudu přehánět, když řeknu, že tak ve dvou třetinách filmu se absolutně nic neděje. S hodnocením zůstanu ještě na třech hvězdičkách, ale jednička mi přišla lepší.

O něco slabší jakjednička, jelikož nevydrží tempo a části v první půlky by se daly vystříhat. Politikaření a zrady v pořádku to k tomu vždy patří a ke konci už je to klasika. Bitky opět fajn a zde ještě absurdnější než v díle předchozím a nechápu kde na to scénáristi chodí či co berou. Napojení na začátek jedničky úplně nějak nevychytali jelikož utíkala před vojáky a zde si všichni myslí, že je mrtvá. Jinak super zábava a důkaz že všude se dá natočit dobrý film. Hodnocení: 81/100.

WTF? Film začíná pokračováním flashbacku z#1? Jako proč? Hodinu se sleduje zbytečná love story podle vzoruBa-ja-ja. Pak slabý odvárek bitvy z minula a zase je třeba si zatančit. Trvalo ještě další hodinu (!?) než flashback ukončil a děj pokračoval kde (cca v polovině) minulého filmu končil. Prostě scenáristický majstrštyk. Pak konečně došlo na bitku Ba-huba-lí vs ten o něco méně super. Za mě rozhodně horší než první film a rozhodně debilně nastřihané.

Dvojka je v tradičním smyslu lepším filmem, než jednička (svědčí o tom i zdejší hodnocení). I já přiznávám, že je to dějově lépe vystavěnej, sevřenější i díky kvalitnějšímu CGI lépe vypadající film. Narozdíl od jedničky zde ale zápaďák nezažije kulturní šok (odkazuji na výstup po vodopádech a hudební číslo k tomu se vážící).To je ale současně největším mínusem druhého dílu -není zkrátka natolik absurdní, natolik směšný- tudíž ani natolik hodný mé pozornosti. Ona tragédie, která zaujímá první dvě hodiny příběhu, je stále dost naivní, předvídatelná a nezajímavá na to, aby ve mně byla schopna vzbudit stejně silné (ač jiné) pocity, jako ve mně vzbudilynejbizarnějšíscényprvního dílu(zdejšímu bizáru vévodí scéna, kdy zlý král Bhallaldev unese Baahubaliho matku a Baahubalimu se nepodaří ho úspěšně pronásledovat. Je mu řečeno, že jeho matka netrpěla 25 let, aby ho nyní viděla zemřít a že by měl začít myslet jako jeho otec. Baahubali tak učíní a nechá sebe i své jednotky vystřelit ohlou palmou jako z katapultu za hradby království.). Jako celek je dvojka tedy koukatelnější, ale zase jí více chybí ty 'bizarní vrcholy', jaké měla jednička. --->Náhled průměrného divákavšak bývá jiný než můj: U mnou vnímaných 'vrcholů' jedničky si řekne "Co je to za pateticky přepálenou píčovinu?!" a dvojka ho navzdory své dějové průměrnosti strhne více než mě, který by potřeboval podstatně kvalitnější scénář a hlouběji prokreslené postavy, abych to tomu filmu věřil, byl v napětí a mělo to na mě celé nějaký emocionální dopad. Ta rozepře v královské rodinně, z níž vzejde zrada, je zkrátka nevěrohodná, páč je (podle očekávání) vyumělkovaná. Já vím, žeBaahubalijepohádka, v jejímž rámci se předpokládá jistá nesmyslnost a nevěrohodnost. Proto si nestěžuji nascénu s létající lodí. Vadí mi však jistánesoudržnost, která netkví v ději, nýbrž v postavách:Pokud je to pohádka, chtěl bych, abypostavybyly natolikkarikaturní, aby se s nimi divák neměl šanci citově zžívat, ale mohl být zaujat a baven jejich výraznou polohou. Stejně to není dost dobře napsané na to, abych bylo možné s nimi soucítit a nejsou ani dost zajímavé ve své poloze na to, abych jimi byl baven.Ty náznaky tu přitom jsou (Baahubali je nepřemožitelný válečník a zosobněná čest, která je současně jeho největší vadou, na níž i doplatí. Bhallaldev je mocichtivý, pyšný a surový. Jeho otec je zohyzdněný, zapšklý zbabělec, který svému synu našeptává ke zradě.) To všechno zde je, ale postavy přesto nedosahují potenciálu své polohy. Nejsou těmi pohádkovými karikaturami - jsou roztříštěné ve snaze učinit je lidštější, aby s nimi divák mohl sympatizovat. Pokud ale tvůrci od diváků chtějí sympatie k jejich postavám, tak jim postavám vtisknout lidskost (specifické kvality i neřesti), čímž bude docíleno uvěřitelnosti, která je předpokladem toho, aby s nimi bylo možno se zžít. Baahubali je však prakticky bez povahových vad a když chybuje (v boji), tak na to nijak nedoplácí, protože mu tvůrci dávají tolik síly, jak se to zrovna v danné scéně hodí a nakonec stejně musí zvítězit, páč je tím největším a nejlepším. Výsledné usednutí na trůn tedy nepůsobí zaslouženě. Dále mi jenesympatickétohleopěvování krále, který je tak zářným příkladem dobroty, cti a moudrosti, že všechny své neschopné poddané vykupuje z jejich zmaru. Tohle přehnané opěvování koruny vedlo k tomu, že v příběhu královna uzmula trůn lepšímu synovi a dala ho jeho proradnému bratru, který pak vydal rozkaz lepšího bratra zavraždit a poddaný to ve své úctě ke koruně učinil. Ve skutečné historii byly důsledky "neomylnosti" králů a vůdců ještě horší. Tvůrci však nic z toho nereflektují.Narozdíl od trilogie Pána Prstenů to nemá žádný přesah. Celé to stojí jen na demonstraci Prabhasovi výjimečnosti, na (pateticky trapných) hudebních číslech, na přehrocené akci a barevném vizuálu. Je to pokleslá produkce.