Austin Powers: Špionátor (1997)

Téměř crazy parodie na šedesátkové bondovky, která má neuvěřitelně pozitivní energii, nezaměnitelný styl, tunu odkazů na konkrétní bondovské filmy a neutuchající kanonádu hlášek a vtípků pokrývajících celou škálu od trapných až po ty geniální. Přestože je Elizabeth Hurley „úžasný kotě“, celé to neskutečně táhne Mike Myers nejen coby hyperaktivní Austin, ale především jako naprosto dokonalý dr. Zloun, který sází jednu dokonalou scénu za druhou a, Austin promine, krade si film pro sebe. Řada scén se dnes již zařadila mezi klasiku a jako celek mě to kupodivu baví stejně dobře jako před čtvrt stoletím.

Špionátor je moje srdeční záležitost a od plného počtu mě odrazuje, že je to občas opravdu blbé. Ale je to vytvořené s takovou láskou k filmům 60. let, že si jednou za čas ráda tohoto chlupatého opičáka znovu pustím. Těch odkazů jsou tady totiž mraky, přes variace scén, použitou hudbu, kostýmy, jména, a pořád je co objevovat. Naposledy třeba ústřední hudební motiv použitý v Seber prachy a zmiz.

Oceňuju, že má tenhle film svůj osobitý, specifický styl, a legendárním se asi stal právem, ale pokud jde o jeho skutečný obsah, musím říct, že pro mě osobně celkem podstatná část vtipů prostě úplně nefungovala. Většinou se tu sází na pubertální humor, někdy to zabírá, často to ale sklouzává do beznadějné trapnosti. Vtipy se tu taky často záměrně protahují, a většinou to na vtipnosti spíš ubírá než přidává. Rozhodně tedy nejde v mých očích o nějaký komediální klenot, ale jako kravina na nudné odpoledne funguje první Austin Powers slušně, těch devadesát minut uběhne jako nic, to zase jo... Parodii na bondovky si dokážu představit i v mnohem horším a méně nápaditém provedení. Taky se mi hodně líbily hudební přechody mezi scénami a postava Scotta Evila. 6/10

Důsledná, znalá parodie (stylu) bondovek přidává Austinu Powersovi důležité body navíc, jinak se v jedničce zas tolik nepředvede. Dětinský a sexistický humor úplně bránice netrhá, ne vždy se Myersovi podaří (vulgární) skeče ze záměrné trapnosti vytáhnout k roztomilé vtipnosti; a se sympatiemi k titulnímu frajerskému, v šedesátkách zastydlému superagentovi je to také docela na vážkách (na rozdíl tedy od Dr. Zloducha, úplného ďábelského zlatíčka :-)). [Kdysi hodnoceno za 2 *]

Ušlo to. To je zhola jediná věta hodna tomuto filmu. Některé scény byly dost trapné a některé až moc dlouhé s opakovaným humorem. Toaletní humor nechyběl a to mi vadilo. Čekal jsem něco víc, ale tím, že nechyběli Beavis & Butt-Head musím hodnotit více než dvě hvězdičky. Scéna s Austinem na veřejných záchodech, když ho chce Zloduchův vrah uškrtit se mi líbila nejvíc z celého filmu a utvořil jsem si tím mínění, že se podívám minimálně na druhý díl. Za mě 73%