Armáda jednoho (2016)

„Jsem Gary Faulkner, jsem všech oslů král. Víte, co se říká? Lepší prosit za odpuštění, než se ptát na svolení.”- V podobném veselém duchu se nese celý snímekArmy of Onevolně inspirovaný životem kalifornského stavebního dělníka Garyho Brookse Faulknera, kterého vynikajícím způsobem ztvárňuje všeumělNicolas Cage. Těžko říct, jestli bych se u tohoto filmu tak skvěle bavila, kdyby do hlavní role nebyl obsazen právě on. Ale je mi to celkem jedno, protože třeba ta značně ulítlá pákistánská anabáze v jeho nezaměnitelném podání mě rozesmála natolik, že mám na dlouhou dobu vystaráno. (70%)

Takhle nějak to vypadá, když si Nicolas Cage šlehne pořádnou dávku sněhu a následně natočí film. Je až fascinující, jak se Cagovy role mění, jednou nepromluví za celý film ani jednou (Willyho kouzelný svět) a pak jsou tu role, kde nezavře hubu (Armáda jednoho). Tohle byl opravdu dobrej film, já si ho užíval od začátku do konce. Chvilkama to bylo podezřelý, ale pak se to zase zlepšilo. Tohle je jedna z nejlepších rolí Nicolase Cage. Sakra, vždycky jsem potřeboval vidět Cage, kterej se snaží dostat Usáma Bin Ládina. A co je na tom nejzajímavější, tak to, že film je podle skutečných událostí. Tohle je jedna z nejsympatičtějších rolí, který Cage kdy hrál. Děj je šílenej, humor je kvalitní. Hodněkrát jsem se opravdu dobře zasmál. Moc písní zde nezaznělo, to mi nevadí. Samotný Bůh je tu zahrán velmi dobře. Všechny ty rozhovory mezi těmito dvěma opravdu stojí za to. No a pak přijde nejlepší moment filmu. Souboj Nicka s Usámou. Sakra, tohle jsem vždy potřeboval vidět. Tenhle film je parodie, ale opravdu dobrá. Herečka přítelkyně Cage neumí hrát ani se tvářit, takže jsme kolikrát nevěděl jestli je nasraná nebo šťastná.

9,5/10 Perfektní parodie!

Armáda jednoho je dalším exhibicionistickým one man show Nicolase Cage, který tu opět rozehrál takové herecké tornádo, že ten chlap to v té své šišce fakt nemůže mít asi úplně v pořádku, což mně osobně ovšem ani trochu nevadí, protože já mu ty jeho maniakální výkony, tvořené pološílenými kreacemi a extravagantními gestikulacemi jednoduše baštím, baví mě v nich a popravdě, jak už jsem u mnoha jeho filmů z posledních let konstatoval, podle mě to je z jeho strany záměrně tvořený kult osobnosti a myslím, že se mu ho daří úspěšně dosahovat. Každopádně Armáda jednoho není v žádném případě běžná filmová produkce, a to i přestože je natočena prý podle skutečných událostí, o čemž tedy nejsem i přes ,,důkazy,, v závěrečných titulcích úplně přesvědčen, ale celé je to prostě jeden velký úlet, postavený na ústřední postavě ne zcela normálního člověka, který na příkaz Boha podniká cestu do Pakistánu zajmout Usáma bin Ládina. Toť náplň celého filmu. Prostě bizár jako kráva, excentrický Cage tu jede na plný koule a já vlastně po celou dobu trvání filmu jen nevěřícně čučel, co se tam děje a v podstatě až doposud nedokážu ani ten film nějak pojmout, či uchopit, tak moc je to výstřední a ujetý. Stejně tak nedokážu ani říct, jestli jsem se u toho královsky bavil, nebo jsem viděl jen jednu obrovskou filmovou sračku, prostě je to divočina, o které nevím, co si mám myslet. Výborný Cage to každopádně celé táhne jen na svých bedrech, jelikož nic jiného tu vlastně pořádně nefunguje, nějaké emoce, napětí, atmosféra, styl, zápletka, vše je jen v jeho stínu, takže pozitivně to zkrátka vstřebá asi jen málo kdo, nicméně já osobně jsem si to docela užíval a vyloženě zadupat do země si to fakt nezaslouží.

Na svete je naozaj veľa retardov, ale Gary Faulkner je určite jedným z najväčších. Nepochopiteľné, akým ľuďom sa dáva publicita.  A dokonca natočí o nich film. Ale v tomto smere neľutujem. Napriek obrovskej kritike na Cagea však myslím, že mu táto rola sadla a fakt sa dalo aj zasmiať, najmä keď bol v tom Pakistane.

Já vím, že jsem asi divný, ale léta tvrdím, že Nicolas Cage je patrně nejlepší herec na planetě. Možná až tak dobrý, až mu je naše planeta malá. Ale vážně - Nick je patrně fajn chlap, který prostě jen rád hraje prakticky v čemkoliv, co mu je nabídnuto, takže jde (zejména v poslední době) o neskutečné s*ačky. Tohle mi ale přišlo daleko nad průměrem, možná mnohem výš, než jsem čekal. Cage tu hraje sice opět jak o život (ostatně tento patrně jediný současný průkopník ryze expresivního herectví to ani jinak neumí), ale tentokrát je to příjemně uvěřitelný pošuk, jehož eskapády mě poměrně často rozesmály...