Apríl (1986)

Zajímavý mix slasheru a whodunnit. Sympatické postavy, pár fajn efektů a překvapení (loď, had..). Bohužel se oproti jiným kouskům drží víc při zdi - jen náznaky nahoty, chybí drsnější gore. Ale i přesto spousta scén zaujme, ať už pointami, nebo nečekanými nápady a spoustou malých povedených aprílových žertíků. Fanoušky žánru rozhodně neurazí, i když asi ani přímo nenadchne. Ale za doplnění rozhodně stojí. Každopádně se Apríl vymyká těm největším klišé - na některé vtipně odkazuje, není hloupý, a v USA je to po zásluze taková menší klasika.

U filmů z 80.let jsem zvyklý neřešit nelogičnost děje,ale tohle bylo vážně podivné.Chlápkovi skřípne loď hlavu,oči mu tečou z důlků,jeho kamarádi na to koukají a v další scéně už se v klidu smějí a baví se,jakoby se nechumelilo.A ten závěr jsem bohužel znal dopředu z dokumentu o slasher žánru Going to Pieces: The Rise and Fall of the Slasher Film.Ale i tak jsem se na to rád podíval.Osmdesátky jsou osmdesátky.

Vytřeme hororovým divákům zrak, řekli si zřejmě tvůrci Aprílu. Nakonec si však jen vytřeli prdel s hororem jako takovým. Neskutečně překvapivá pointa totiž spláchne do hajzlu i tak unyle působící slasher a nezbude téměř nic, za co by se tenhle veselý žánrový experiment dal pochválit. Sterilní pásová vyvražďovačka s typicky nezajímavými charaktery nijak nevystrkuje růžky přes hranice své filmové ohrady, těžko tedy může přitáhnout i někoho jiného než právě svou cílovou skupinu "krvežíznivých příznivců", mezi něž se samosebou počítám. A je-li procházka k oné přeúžasné pointě jen nudným couráním neméně nudnou a důvěrně známou krajinou i pro takové jako já, dokážu si představit, že pro neobeznamené by byla hotovým utrpením. Víc než celý "horor" mě lehce pobavilo těch několik aprílových žertíků, které se odehrály před začátkem vybíjené. Byť byly povětšinou dost fousaté, jako inspirace však můžou dobře posloužit. Mí přátelé mě budou jistě milovat, až jim například naříznu nohy židlí. Ha, ha, ha. Dvojka s odřeným vším.

Originálny no do značnej miery za vlasy pritiahnutý slasher, ktorého najväčšou slabinou nie je ani tak záverečná pointa ako tradičná chyba žánru vôbec: neschopnosť napísať vierohodné postavy. Tých je tu milión a je ťažké sa medzi nimi orientovať, čo je pri whodunit slashere dosť veľký problém. Pritom úvodná polhodinka je klasicky o hovne plná prázdnych kecov. Keby tie keci trochu smerovali k predstaveniu postáv, hneď by to bolo o poznanie lepšie.

Další světlá vyjímka 80 sátek,velmi průměrný slasher, důvod proč hodnotim ještě lehce nad je ten, že posledních 10 hororů,co jsem měl možnost vidět byly totální propadáky (vic.mé komentáře pod tímto filmem), takže já zase hodnotím kladně, gore solidní, zápletka obyčejná, hudba normální, herci trochu přehrávali,ale dalo se snést, konec? No mně se líbil, vybočuje ze stereotypu, proč ne? Nemám výhrady.