Antikrist přichází (2017)

FF jako svému oblíbenému žánru dám vždycky šanci, i v tomto případě jsem nedbal na nízké hodnocení a šel do toho. Bohužel je toto hodnocení zcela oprávněné. Nápad na interview s monstry zní celkem zajímavě, ale děj a scénář jsou prostě pitomé. Místo budování nějaké atmosféry tvůrci vsadili na vizuální efekty v domnění, že čím víc strašidel a čím častěji je uvidíme, tím strašidelnější výsledek bude. Není. Výsledkem je naopak nudný, zmatený příběh s hloupými postavami a srandovními bubáky. Žádné napětí, žádná atmosféra, natož strach. Jako skalní příznivce FF říkám - tohle se fakt nepovedlo.

Už se zdálo, že se nad subžánrem found-footage definitivně zavřela voda a roztřesená ruční kamera opět skončila v propadlišti filmových dějin. Jenže tento specifický formát má tuhý kořínek. Čas od času se objeví snímek, který se pokouší vzkřísit ducha snímku Záhada Blair Witch (1999), a právě to je případ novinky režiséra Victora Mathieua. Přiznejme si hned na začátku, že v tomto subžánru už bylo vytěženo snad všechno od démonických rituálů po mimozemské únosy, takže absence originálního námětu nás už nemůže vyvést z míry. Přesto nás úvodní dějství dokáže příjemně zaháčkovat. Mathieu se nebojí budovat hutnou atmosféru a jeho expozice rozhodně netrpí neduhem vleklé nudy. Divákova pozornost je bičována nejistotou a vizuální stránka věci, konkrétně masky monster, je na poměry nezávislé produkce naprosto špičková. Tady nezbývá než smeknout klobouk, neboť řemeslná zručnost tvůrců efektů dává zapomenout na nízký rozpočet. Kámen úrazu však přichází s prvním kontaktem. Jakmile vypukne otevřený teror, slibně rozjetý horor se zvrhne v nekonečnou smyčku stereotypního chaosu. Dějová linka se náhle zastaví a nahradí ji pouze zběsilé pobíhání z bodu A do bodu B doprovázené neustávajícím řevem, který po chvíli začne spíše tahat za uši než nahánět hrůzu. Každopádně pro Victora Mathieua, který se ujal role režiséra, scenáristy i producenta, jde o ambiciózní prvotinu. Pokud přivřeme obě oči a vezmeme v potaz jeho zjevnou inspiraci žánrovými klasikami, lze výsledek vnímat jako nadějný, byť nedotažený pokus o vzkříšení jedné legendy.

Antikrist přichází rozhodně není tak špatný, jak by se dle procent mohlo zdát. Samotný nápad zavřít se do domu společně s vlkodlakem, upírem a démonem se mi líbí a přesto, že nejsem fanda filmů s motivem příručních kamer, tak tady jsem si poměrně rychle zvykl. Napětí a pár lekaček tento horor rozhodně má a speciální efekty taky nebyly vyloženě špatné. Když si odmyslím nudný začátek a pasáž s vymítáním démona, tak mě film uspokojil a přesto, že to na červená číslo rozhodně není, tak 27 % si nezaslouží.

Ty vole, svatej Buddho, co to bylo za mega-ultra-nasobnou sračku. A to jsem si myslela, že FF se takhle skurvit nedá, a hele! Vono to jde..Příchod Antikrista, byl víc k smíchu než bych se měla strachem schovávat někde pod postelí s nožem v rukou. Atmosféru to (ne)mělo, herci podali své výkony hůř, než je hodnocení na ČSFD. Co filmu schvaluji je to, že se to celý odehráva v divnem baráku, avšak divák co má alespoň nějaké Qé a I, (IQ), tím to příjde hned jak uviděli CD s na hlavu padlou Shiori, a jak se do baráku postupně dostane Upírka s cápkem co vysvětluje že si snědl duši a pak kouká na měsíc. Antikrist byl od začátku jasný. Jedinej se mi líbil Feťák, ten tam měl aspoň halušky celej film.

Found footage mám rád, ale to neznamená, že budem jasať nad každým hnojom, ktorý sa natočí. Zdĺhavé, divné, nezaujímavé. U filmov hodnotím najmä to, ako sa pri ňom zabávam a toto som nedopozeral, chýbalo asi 17 minút, stačí, dosť. Pritom námet je výborný, akurát scenár zlyháva na plnej čiare. Druhú polovicu filmu už tvoria len škreky. Postavy ploché, nezaujímavé, nesympatické. Bolo mi úplne jedno, ako a či pochcípajú. Niektoré ma vyložene iritovali. A samozrejme nemôže chýbať feťák, ktorý sa chce samozrejme napraviť.