Animatrix: Přijímací zkouška (2003)

Myšlenkově Přijímací zkouška dost navazuje na dvoudílnou Druhou renesanci, kterou navíc obohacuje svou značnou surrealností.. Rytmicky i tematicky nejslabší část Animatrixu, která by chtěla řešit zajímavou etickou otázku, kde končí a začíná lidská stránka matrixovských programů, ale přitom totéž jsme opět viděli v menší, ale údernější míře v rámci celovečerní filmové tetralogie..

Poslední a nejdelší z příběhů, byl celkem zvláštní co do příběhu, ale o to originálnější. Mě se líbil moc a ten plný počet mu klidně dám, i když byl tenhle příběh z pětihvězdičkové party nejslabší. Jestli je něco, čím tenhle příběh vyniká, tak je to rozhodně animace, ta byla ze všech příběhů asi nejhezčí. Zápletku, která je mimochodem moc povedená, si na druhou stranu sice asi moc dlouho pamatovat nebudete, ale u mě to nic nemění na tom, že to byl senzační zážitek. 90%.

Hlbšia myšlienka, omnoho temnejšie spracovanie. Ľudia chcú stroje previesť na svoju stranu. Jediný spôsob ako sa im to darí, je naheckovať myseľ stroja a ponúknuť mu inú alternatívu. Minimum slov, dostatok vizuálnych obrazov, ktoré v sebe niesli niekoľko poetických symbolov. A aj keď to bolo celé zrazu ako keby useknuté, bez potrebnej dávky katarzie, stále sa jedná o príbeh, pri ktorom sa oplatí rozmýšľať, alebo aspoň minimálne zamyslieť.

Nedělal mi ani tak ,,problém" ten samotný příběh, ale spíše to na mě působilo ,,divně" celkově. Grafika se mi tady oproti ostatním moc nelíbila (statické pozadí ano, postavy ne-e), příběh byl OK, ale... takové halucinogeny? To že je Matrix? Bylo to prostě divné. Kdybych to mohla já sama přepracovat, celou pasáž oblbování robota bych udělala úplně jinak. Rozhodně nejslabší povídka Animatrixu.

Jaou, absolutně největší Animatrixovej úlet. Přeplácaná akční podívaná, tolik barev v tak málo minutách, až se z toho chce motat řepa. Ale na mě to zabralo. Páč já barvičky můžu a tady se jich člověk dočká v obrovitánské míře. Kam se na to "hrabe" Miyazaki a jeho fantazie (kterou miluju). Ale tady se rejža skutečně a doslova vyřádil. Na tohle bych chtěl jít jednou do Kina, před tím bych to viděl na skleněnou kamarádku se zelenou vejbavičkou :o)