Víc než dotyk (2023)

Předně nutno podotknout, že se první 4 díly musejí tak nějak přežít, a občas je to dost úmorné, jelikož korejci někdy nerozlišují mezi vtipem a trapasem. Hrdinka vypadá na 12 a její účes moc nepomáhá, navíc je naivní jak malé dítě a polovinu času se chová jako po lobotomii. Hlavní zápletka se objeví až na konci 4. dílu, a ještě k tomu to má pomalý rozjezd, takže 8 dílů by bylo adekvatních - je to zkrátka strašně utahané. Co se týče všeho toho "osahávání", důvody se dost opakují a většinou je to trapné, místo vtipné. Hromada věcí navíc nedává smysl, ale to není u Korejců zase tak ojedinělé. Scéna se skútrem při záchraně dívky, která stojí v cestě jeho jízdy, je tak otřepaná, že snad neexistuje korejský romantický seriál, ve kterém by nebyla - a tady je pro jistotu dvakrát. Abych ale jenom nehanil, scénka se splacením dluhu a následnou donáškou byla vynikající (stejně jako CZ Netflix titulky)! Takových je v díle ale žalostně málo, a zdaleka nezvládnou kompenzovat zbytek, bohužel. Od poloviny je seriál citelně lepší, takže už nemáte potřebu tvůrcům každou minutu něco vyčítat. Problém se stopáží jsem již zmínil, nicméně právě ten, "jebaná" (Pong Je-bun) a pozemková kauza jsou nejslabšími částmi seriálu. Proč místní volí politika, kterého musí nesnášet? Proč hlavní hrdince přes všechna fakta a indicie nikdy nic nedojde? Proč by Kim vraha dávno nevyřídil nebo něco neřekl? Proč hlavní postava tehdy nevezme odhozený nůž, tehdy nezavolá sanitku, tehdy neběží domů...? A takových otázek by se daly napsat desítky - spousta věcí tady prostě nefunguje.Odtud hodnocení 55%, protože na Koreu je tohle slabý průměr. Kdybych měl hodnotit každou polovinu zvlášť, pak by to bylo 30/80.

Už sem viděl pár seriálů/filmů, u kterých sem si říkal, "Tak tohle snad nedokoukám" a přesto sem je dokoukal, ale na tohle sem začal dívat minulý rok v prosinci a první epizodu, sem ani dokoukal a dával sem do toho ruce pryč. A co tak hrozného, mně k tomu donutilo ? No je to velice jednoduché, hlavní hrdinka má schopnost, kdy se dotkne něčího zadku a vidí co dělal v minulosti a u zvířat to ještě funguje, že vnímá jejich pocity a emoce. Takže když v první díle, si pejsek přál aby už rychle umřel, protože viděl jak jeho páníček si odepírá jídlo a mezi tím jeho paníček, byl nešťastný z toho že jeho milovaný pejsek nejí, tak to bylo na mně prostě moc. Jako tohle bych čekal od seriálu, který je vážný, který se zaměřuje na lidské a zvířecí osudy, ale né od něčeho co má být odlehčená záležitost. Ono je pak v seriálu, ještě v pátém díle, jedna znepokojivá linka, okolo jiného psa, ale to už sem dal, nicméně pro ty kteří tohle moc nemusí, je tohle varování. Ale jinak je to skvělý, deset dílů, se relativně nese v odlehčeném duchu, humor je solidní, mini-případy sou slušný bizár, ale pak od desátého dílu nastane zlom. Nabere to o dost jiné tempo a dost to zvážní, je to skvělý, ale je to dost v rozkolu s předchozími deseti epizodami, až sem měl pocit. že se dívám na nějakou další verzi seriálu Duch zabijáka. Postavy odpadávají, vrah je nepolapitelný a celým městem obchází hrůza, nutno uznat že se jedná o skvělou kriminálku, která si nebere servítky, poslední epizoda možná končí dost zvláštně, ale sem za to rád, protože.......no je to prostě dobře, že to dopadlo takhle. Určitě dopooručuji, je to sice divný mix, ale veskrze kvalitní.

K tomuto seriálu je potřeba přistupovat s aspoň běžnou znalostí korejské seriálové kinematografie, protože typickou ztřeštěnost, nerealističnost, naivitu a dětinskost tu tvůrci do diváka pumpují v zpřeházených dávkách a to na úkor racionálního chování. Tvůrcům tak šlo zjevně hlavně o zábavu a už ne tolik o logickou kostru příběhu, která často pokulhává (např. alibi pachatele nebo šéf policie, který nikdy neopustí kanceláře), ale která se problematicky kroutí po třech hlavních úrovních, aby některé otázky úplně opustila (např. vypadávání vlasů). Když už příběh otáčí kormidlo podruhé, divák už má pocit, že scénář snad nepsal jeden člověk. V celém tom guláši si ale každý najde něco, co mu bude chutnat a je jen otázkou, kolik toho bude. Mně nejvíce chutnala krimi část v posledních dílech s výjimkou dílu posledního.

Super! Jednoduché, vtipné a hlavně ne až tak předvídatelné. Doramu jsem si nemohla pustit v lepší chvilku. Akorat jsem dokoukala Pětadvacet jednadvacet, která neskončila dle mých představ. Tady je na příběh navázáno, postavy mají sice jiná jména a profese, zkrátka liší se okolnosti, ale flashbacky jsou jako vytržené z doramy Pětadvacet Jednadvacet. Co se týče Víc než dotyku, patrný je zde humor typicky pro JK tvorbu. Ačkoliv jsem se snažila sama býti počas sledování detektivem, vraha jsem neodhalila. Nejvíc mě bavil nedůvtip detektiva a překlady kolegy "do jeho řeči". Je tady vše od přátelství, lásky, trochu toho krimi a hlavně super schopností nabytých od krávy. A hlavně.. to vše krásně funguje všech 16 dílů. TOP.

Pozor spoiler! Ulítlá krimikomedie po korejsku nejen na téma jak na maloměstě srazit detektivovi ze Soulu hřebínek. Třeba tím, že když se jde zde ve Vidlákově do akce s únosem osoby, při kterém teoreticky hrají roli i drogy, určitě nečekal zastavování splašené krávy, která nabrala právě očkující veterinářku :-) Pobavila slušná sbírka hlášek a vtípků, např. při inventuře nejstrašnějších zbraní z domácnosti v týmu dámské "domobrany" kdosi přivede i tchyni se suchým konstatováním, že nic strašnějšího doma nemají :-D Natočeno značně naivně, ale úmyslně, tvůrci si na nic velkého nehrají.