Tohle bude bolet (2022)

Seriály z lékařského prostředí to u mě nemají jednoduché, většinou v mých očích ztrácí pro snahu upoutat pozornost prostřednictvím "šokujících" a adrenalinových scén při zachraňování lidských životů nebo nadměrným výskytem extrémně výjimečných diagnóz. Tohle bude bolet je z jiného těsta. Má svůj vlastní, nezaměnitelný ksicht a originálně pojatého hrdinu, z jehož odlišnosti nestříká  scénáristova okatá snaha lacině zaujmout a udělat z jeho postavy karikaturu. Tvůrci skvěle vybalancovali svoji sérii v žánru dramedy, kdy vážná až tragická témata odlehčují pečlivě dávkovanou ironií, která někdy přechází až do sarkasmu. Ideální stopáž znemožňuje přejít do fáze ředění nastavovanou kaší. Ani Adamova homosexualita, která v příběhu má své místo, tady nezavání snahou svézt se účelově na konjunkturální vlně a přizpůsobovat se módním ideovým trendům. Adam představuje hluboce lidskou, uvěřitelnou postavu, sympaťáka, kterému můžete fandit i přes občasné chyby a úlety. Celkový dojem: 90%.

Počul som, že britský zdravotný aj sociálny systém ide do sračiek a ako názorná ukážka tohto problému bol tento seriál zaujímavý. Knihu som nečítal, na druhej strane je za seriálom samotný autor, takže asi povedal, čo potreboval a čo bolo v knihe. To sa často nestáva. Jednotlivé postavy vyzerali ako riadna zbierka týpkov a teda sám pán doktor bol občas riadne otravný magor, ktorý si mnohé problémy spôsoboval sám, aj keď verím, že byť v takomto prostredí, tak chápem, že tam toľko doktorov pácha samovraždy. Občas to bolo na vážnu nôtu, občas sa strihol nejaký fórík, ale akoby mi chýbala odľahčenosť, nadhľad, ktorý som videl v Dr. Housovi. Niekedy sa to vlieklo, inokedy to malo slušný nábeh. Za mňa jednoznačne nadpriemerný počin, oplatilo sa to vidieť, ale znovu si to asi nepozriem.

Tento seriál poslední dobou doporučuji, kudy chodím. Stále mi přijde neuvěřitelné, že autorem autofikčního scénáře není žádný matador, ale jakýsi jouda, jenž se jen párkrát podílel na tvorbě různých komediálních pořadů. Jde totiž o velmi vyzrálý počin s pečlivou kompozicí a kulometem sarkastických hlášek ostrých jako skalpel na císařáky, jehož rychlost předčí snad jen pager ohlašující na porodnickém oddělení nové průsery. Důsledná psychologie postav a soundtrack Jarvise Cockera pak omlouvají přeci jen často nepřiměřený patos. A dovolíte-li mi ještě jednu rozvleklejší výtku, pak opravdu nerozumím volbě zařadit do seriálu boření čtvrté stěny. This Is Going To Hurt zde stojí na ramenou obryně Fleabag, která není tematicky nepodobná. Příběh jedné postavy, která v sobě dusí emoce, má zablokovanou komunikaci s lidmi kolem sebe a prožívá silnou frustraci a existenciální krizi? Jo, tam podobnost je, avšak humor Fleabag stojí na tragikomice a absurdních situacích, zatímco This Is Going To Hurt je založeno na suchém britském banteru. Ve Fleabag je klíčové, aby se divák ztotožnil s hlavní postavou a s ní prožíval děj seriálu, kdežto This Is Going to Hurt by si bylo vystačilo s vyprávěním více odosobněným. Ve Fleabag působí promluvy protagonistky organicky, ač jde o pozůstatek monodramatické předlohy, v This Is Going To Hurt nabýváme dojmu, že autor nechtěl vtípky ze své deníkové předlohy vypustit a jen nebyl schopen je začlenit do dialogů nebo třeba i protagonistovy samomluvy, ani to by myslím nevadilo. Tímto srovnáním jsem se chtěl dostat k tomu, že boření čtvrté stěny v seriálu sice působí značně rušivě, ač je mnohdy velmi vtipné, nicméně This Is Going To Hurt je natolik dobře vystavěno, že ani tento nedostatek resp. nadbytek, nedokáže snížit celkový dojem. Nelze tedy než znovu doporučit.

Tento seriál je drsný a plný krve. Nejedná se o válečný či hororový seriál. Odehrává se v porodnici. Hlavní hrdina je sympaťák s chybami.  Při dějí si uvědomíte vysokou úroveň českého či československého porodnictví. Tedy bráno z mých pasivních zkušenosti.  Je tu i srovnání britských státních (veřejných) a soukromých porodnic. A ty státní v seriálu vyhrávají.

Hodnotím jen 1. 2 epizody , protože jsem nevěděl do čeho jdu , a jelikož jsem hetero týpek , tak mě to i přestalo zajímat , co se děje homo munčičákovi , který si nevim z jakého důvodu vybral jako životní poslání od rána do večera se hrabat v ženských rodidlech. Natočeno je to svižně a dobře , o humorné akce taky není nouze , ale prostě nejsem cílovka. Těch císařů je tam na mě moc.