The Path (2016)

Má to niečo do seba. Mysteriózny a mystický nádych, tá atmosféra. Niečo ako Leftovers, ale v inom šate, náboženská fanatická komunita. Len je to trochu naťahované. Preto po prvej sérii nepokračujem. Dlho trvá, kým sa vôbec odhalí o čom seriál má byť, čo je hlavná zápletka. K tomu sa pridávajú sexuálne scény, ktoré nie sú explicitné, ale sú v podstate zbytočné. Pre bežného diváka bude seriál tiež mnohokrát až príliš teologický či skôr filozofický. Ide o váhanie medzi kultom a normálnym životom a k tomu nadprirodzené halucinogénne javy. Pomerne zložité.

Z kategórie malý, milý seriál, ktorý sa zaoberal neokukanou tematikou a mal obmedzené publikum, preto ho ako mnoho podobne kvalitných predčasne zrušili. S každou sériou sa postupne zlepšoval a zaujímalo by ma, či tvorcovia dopredu vedeli, že tretia séria bude posledná. Spravili jej veľmi solídny otvorený koniec, ukázali počiatky hnutia a jeho tajomstvá. Žiadne zbytočné naťahovanie, niektoré diely vysoko kvalitné, herci veľmi dobrí. Plus som si odniesla aj pár pesničiek zo soundtracku. Za mňa tak 75 %.

Seriál se zajímavou tematikou, který má ale hodně pomalý rozjezd, kde se tomu zase tak moc nestane (prakticky celá první série) a na obrátkách začne nabírat až od série druhé. Vrcholem je pak série třetí, na jejímž celkovém vyznění (a potažmo i vyznění celého seriálu) je ale ukrutně znát to, že tvůrci počítali s dalším pokračováním. Takto to působí nekompaktně a useknutě. Bohužel, dnes častá věc u dlouhosériových televizních seriálů.
Oceňuji ale zajímavý přístup k neotřelému tématu, dost mě bavily výlety do sedmdesátých let k počátkům celého hnutí, hodně zajímavá byla v celém seriálu také hudba.

Vše to začalo zajímavým konceptem, který se však za dvě série, které jsem zhlédl, moc nevyvinul. Vše co se v prvních dvou sériích odehrálo, by se dalo stáhnout na alespoň poloviční stopáž. Nejzajímavější příběhové linie postupně zanikly a momentální zápletka mě už nebere. Přiznám se, že jsem se začal dívat pouze kvůli Aaronovi a ten to také celé zachraňuje. Na třetí sérii se však už nechystám.

1. SEZÓNA:Materiál, vhodný spíše pro intenzívní celovečerní film, je vThe Pathvelikášsky roztažený na devět nikoli úmorných, rozhodně však ale ani nikterak třeskutě zábavných hodin. Dramatický rozklad jednoho niterného amerického náboženského kultu (který se pochopitelně mnohem raději označuje jako hnutí) zde v konečném důsledku stojí víceméně na tom, nakolik sympatická je divákovi ústřední trojice herců. Paul, Monaghan i Dancy odvádějí standardní lehce nadprůměrný výkony, jejich osudy sebe sama hledajících a napůl vyšinutých postaviček dokáží zaujmout jen s odřenýma ušima. A přitom to ze začátku vážně vypadalo jako komornější low-cost kopírkaPozůstalých! Jak šel ale v příběhu o sobeckém lídrovi lehce zfanatizované grupy vidláků čas, ukázalo se, že tu téměř nic nedochází do extrémů. V zajímavě obsazeném psychologickém drámu, které chtělo atakovat Emmy, je tak nakonec nejpůsobivější srdceryvná romantická linka patnáctiletého Hawka, což je prostě prvoplánovitě špatně. S týdenními rozestupy bych se na sledování zcela upřímně vybodnul, jako sobotní bing-watch na jeden zátah se dejme tomu jedná o ucházející džobovku.