Synduality: Noir (2023)

Já vážně nemůžu. Tohle bylo peklo. Snažil jsme se, ale víc jak 4,5 dílu jsem nedal. Snad poprvé jsem opustil seriál v průběhu dílu. Celé je to jedno obří klišé, a dvě hlavní postavy jsou absolutně nesnesitelné a příšerně tupé. Kanata je ta nejméně zajímavá postava na světě, která je amalgámem všech tuctových hrdinných představitelů průměrných anime , která nemá nic extra, co by ho učinilo líbivým. Naopak z té kaše vznikl nepoživatelný mišmaš, který není ani v nejmenším sympatický. Je typickým ubožákem, který ale nepostrádá snahu pomáhat a být lepší a tím nakonec vždy uspěje a získá si náklonost všech žen okolo. Pořád si ale s ničíme nezadá s Noir, kterou sledovat a poslouchat bylo absolutní utrpení. V anglickém dabingu (na Disney není moc výběr) má tragický ušeptaný hlas, který má působit jemně a submisivně, ale jen se mi z něj vařila krev. Quirk s bundou není ani trošku roztomilý, jen trapný. Celá, bez znalosti čehokoliv a bez názoru na cokoliv (ve 4. díle se jí protagonista zeptá, zda se baví a ona řekne, že neví a zda on chce, aby se bavila), má být jenom naplněním snu pro všechny ubožáky, jako je Kanata, kteří si chtějí a díky tomuto mohou svou partnerku vymodelovat k obrazu svému a ona jim bude ochotně říkat Pane.  Interakce mezi hlavními představiteli byly utrpením. Posledním hřebíčkem pro mě bylo, když spolu měli splynout jako muž a žena a trapná nedorozumění, která to vyvolávalo.  Roboti vypadali docela průměrně, souboje byly nic moc a zvuk si už teď nepamatuji. Mělo to celé energii páru mrtvých ryb a jedním z posledních ran do vazu seriálu bylo, když jsem se v průběhu podíval i na Redline, který má v jedné vteřině víc náboje, než mělo tohle za celých 4,5 epizody.(26.06.2025)

Celý konstrukt světa mi přišel povrchní, prefabrikovaný z "populárně-popíkových" dílků: úhledné postapo, velké bojové stroje, mladí cool drifteři, kteří je ovládají společně s vysoce vyvinutými androidy – "mágy" nerozeznatelnými od lidí, nejčastěji, co byste řekli, v podobách sexy dívenek. Kolem ústředního "kopyta" se jich brzy shromáždil víceméně harém, oddaných a úslužných natolik, že by stačilo jenom pokynout, nicméně v žánru ecchi se bohužel nepohybujeme, i když infantilní pubertální humor k tomu vybízel. Totalitářský záporák v černém také nemohl být stereotypnější, jenomže jeho motivy ve mně paradoxně zarezonovaly, chtěl zbavit lidstvo závislosti na oněch "výpočetních panenkách". Autoři zjevně zastávají přesně opačný názor, aneb AI jako nejlepší přítel člověka! 2 * jsou asi přísné hodnocení (animace kombinující klasiku s plynulou CGI mecha akcí byla velmi slušná), ale na 3 * jsem se nebavil dost.(31.03.2025)

***První půlka anime*** Zpočátku to začne zajímavě, kdy tu máme apokalyptické prostředí a několik uzamčených měst, které se brání proti nepřátelům nazývaným Endeři. Mezi lidmi je speciální skupina Drifterů, kteří pomocí svých bojových mechů a nepostradatelných androidů snaží venku těžit speciální krystaly, aby si vydělali na své živobytí. Jedním z těchto drifterů je i hlavní hrdina nebo se alespoň pokouší o to, být jedním, ale bohužel krom svého mecha nemá potřebnou kvalifikaci a také svého androida. To se však všechno postupně změní. Bohužel hlavní hrdina je v tomto příběhu otravný - i když má občas světlejší momenty - a člověk nad ním vzdychá přesně stejně jako jistá postava z 12. dílu. Do toho tu máme také onu otravnou romantickou stránku, kdy se jistá osoba nedokáže vyžveknout a důležité momenty (jak už je to zvykem) jsou useknuty vnějším vlivem. Dalším celkem velkým mínusem je snaha o komediálnost na nevhodných místech a pak také určitá nedomyšlenost některých prvků (kajuty, kokpity, chování Enderů atd.). Tohle anime by udělalo dobře, kdyby se drželo v odhlečeném a přihlouplém dobrodružném stylu, než aby se pouštělo do mysteriózna a pletich. Po animační stránce to celkem jde, až na onu 3D grafiku a po hudební to taktéž není špatné. ***Druhá půlka anime*** Druhá část se nese už trochu v jiném duchu, kdy tu máme už určité poodhalování některých otázek, kdy se to zaměřuje více na dramatickou stránku. Přesto ale úplně základní otázku ohledně Enderů to nezodpoví a ani nijak nevyřeší. Obecně to bohužel vše trochu vyzní slabě, kdy je to zase jako obvykle předhazování jednoho ideálu přes druhý a chození do všeho po hlavě, než že by tam prim hrála akce a strategie. Určitě ale trochu zajímavější je zde onen vztah mezi jednotlivci a jejich androidy (především pak situace kolem Ciel). Bohužel to ale v závěru vyzní chabě, kdy to nemá originalitu a veškeré prvky se nemohou rovnat úrovni jiných anime. Animace pokračuje pak na stejné úrovni a po hudební stránce to je něco lepší.(29.03.2024)

Tahle variace na téma „Robot jako kamarád“ se mi nehodnotí zrovna lehce. Příběhnení nijak extra originální, v první polovině mě i místy trochu nudil, v druhé se to však docela hezky rozjelo a autorům se podařilo z toho všeho (moc toho ale nebylo) asi vyždímat maximum. Animačně i hudebně se mi seriállíbil, dokonce mi ani moc nevadilo použití 3DCG na ty zdejší velké roboty a monstrózní Endery, sice to nebylo tak hezké jako klasická animace, ale nijak extra mi to nekazilo dojem. Co se postav týká, tak je to přesně jak to říkáMystere–Kanataje prostě kopyto a já sledoval, jak se z něj postupně stává o něco menší kopyto,Noirje takové roztomilé budižkničemu, sympatické robotické štěně, které ale postupně začíná získávat nějakou vlastní osobnost. Pak je třebaEllie, Kanatova skalní fanynka, která naštěstí postupně zjišťuje, že tohle je jako charakter tak nějak málo. Zpívající panenkaCiels tajným poslání, která zjišťuje, že vlastně nechce být jen panenkou a splnit své tajné poslání. Dál pár tajemných postav (muž s černou maskou,muž s bílou maskou), které vlastně až tak tajemné nejsou a hodněklišé záporák, který mě ničím přílišnepřekvapil. Co se celkového hodnocení týká, tak první půlka za mě je lepších 6/10, druhá horších 7/10, tedy celkově tu máme zhruba6,5/10seriál, což jsou na mé stupnici ty nejslabší 4*.(26.03.2024)