Spalující rivalita (2025)

Ze začátku jsem tomu moc nevěřil, ale od 4. epizody mě to chytilo za srdce a jsem rád, že jsem tomu dal šanci. Ta dravá a energická hudba především ve druhé polovině série mi připomínala nedávný filmChallengers. Doporučuji se překousat přes unylejší první polovinu a seriál vás odmění a pohladí po srdci.(08.03.2026)

Nápad zakázané lásky z prostředí nejvyšší hokejové ligy světa, mohl být hodně originální, ale vyšla z něj pouze čistá Červená knihovna o tom, jak by to vypadalo, kdyby spolu gay verze Alexandera Ovečkina a Sidneyho Crosbyho měly poměr. Ovšem poměr, který by byl drtivou většinu času pouze sexuální, velmi mechanický, bez projevování citu, jdoucí po povrchu, a v němž by se neřešili skutečné problémy, žádné názory partnerů, ani postoje k současným událostem. Jak se například Hollander staví k Trumpovi (2017), který prohlásil, že by se mu hodilo zabrat Kanadu? Jaké postoje zaujímá Rozanov k událostem na Krymu (2014)? Jaký je jeho názor na Putina a jeho už tehdy velmi autoritářský režim v Rusku? Tvůrci se bojí jít do hloubky postav, aby si nezadělali na sebemenší problémy a s nikým na světě si to nerozházeli, takže ve výsledku zbyla jen dvě namakaná mužská těla, která se po sobě každý díl půl stopáže plazí. Až do předposledního dílu mi navíc seriál přišel úplně bez lásky, a celá první série je vlastně o tom, jak se dva slavní milionáři - světové celebrity - s nádhernými sídly domlouvají prostřednictvím zpráv na tom, kdy a kde spolu budou zase souložit. Neříkejte mi, že toto je závažná a strhující zápletka, která si zaslouží hodnocení srovnatelné s nejlepšími seriály, jenž kdy vznikly. 2,5* za rychlý spád.(13.02.2026)

To se tak jednou za čas stane, že se objeví fenomén, který div pomalu nebourá internety. V posledních týdnech to byl právě tento seriál, kdy jsem však skeptickým okem pochyboval o neutichajících adoracích. Ty byly však čím dál hlučnější a vyvrcholilo to naZlatých glóbech, kde se objevilo ústředníhereckéduo. Rozhodl jsem se to tedy risknout a byl jsem velmi příjemně překvapen; troufnu si říct, že až nadšen. Z kraje je nutné podotknout, že se jedná o čistokrevnou romantickou záležitost, která má kořeny v červené knihovně, jež má specifický styl a publikum. S tím se pojí spousta aspektů, které by nemuseli každého nadchnout, takže kdo by čekal nějaké sofistikované sociologické rozbory profesionálního sportovního prostředí, či zrcadlo homofobních jedinců, ten bude nejspíše zklamán. Pokud ale přistoupí na „pravidla hry“, dočká se fenomenálního představení dvou neskutečně sympatických a zajímavých postav, které se mu vryjí pod kůži a jejichž vzájemná chemie je tak extrémně jiskřivá, magnetická a strhující, že by si zasloužila i Nobelovku. Příběh možná není až tolik originální svým obsahem, ale exceluje ve vyobrazení jisté normálnosti a každodennosti problémů lidí, kteří mají problém svěřit světu své pravé já, čímž dává podněty k diskuzi nad tím, jak moc otevřená společnost vlastně jsme, i když to o sobě hrdě rádi prohlašujeme. Poslední dvě epizody musí chytnout za srdce každou empatickou duši. Když se člověk oprostí od povrchní kritiky jednoduššího žánru, tak Spalující rivalita baví, napíná, dojímá i zanechává stopu, která jen tak nevyprchá – a to já vždycky můžu a náležitě cením.„It's OK. / No, it's not…“(27.01.2026)

Co si budem, je to lehce overrated a první dvě epizody jsem si skutečně říkal, jestli je to jako vše? Půl epizody se šuká a půl epizody se domlouvá další šukání. Jenže pak se to zlomí třetí epizodou a kolotoč emocí se nezastaví až do finále, přičemž pátá epizoda (nejlépe hodnocená od Ozymandiase) byla pro mě životní změnou. Po jejím zhlédnutí nevnímám lidi LGBT komunity jak předtím. Výkony obou představitelů, ale vlastně i Scota Huntera jsou společně s Jamiem Campbellem a Michaelem C. Halle to nejlepší, co rok 2025 v televizi nabídnul. Premisa příběhu je vlastně hrozně jednoduchá, ale o to v prvé řadě vůbec nejde. Hlavní myšlenka autorů, kterým o narativ a boření cen kritiků vůbec nejde, je podána nejvíce přirozeným a klidným způsobem, která na mě zafungovala mnohem víc, než bych původně čekal. Nikdy jsem nebyl homofob ani nic podobného, ale po finálních 5 minutách už tak briliantní 5. epizody musím prohlásit, že mé pochopení a sympatie k téhle části populace nebyly nikdy větší. A to je ta nejlepší vizitka, co tenhle seriál může nabídnout. Díky za to.(08.01.2026)

Můj život se rozdělil na dvě části - před Heated Rivalry a po Heated Rivalry. Nedokážu ani slovy popsat jak moc mě tenhle seriál zasáhl emočně. Nejen, že koukat na hokej bude teď mít úplně nový rozměr, ale celkově je to za mě totální masterpiece. Těšila jsem se na něj už od prvních zmínek, že něco takového bude. Moje očekávání to překonalo o několik levlů. Hlavní dvojice má mezi sebou neuvěřitelnou chemii, která je samozřejmě středobodem všeho a je jim věřit úplně všechno i po herecké stránce. Vyzdvihla bych ale hlavně výkon Connora Storrie, o kterém jsem si myslela první díl, že je fakticky Rus, než jsem si o něm zjistila víc. Nevím,co teď dělat se svým životem než bude druhá série. No nic, jdu číst knihu.(27.12.2025)