Shoresy (2022)

The Love letter to Hockey:Shoresy je přesně ten případ, kdy je něco obřím fenoménem v zámoří, ale u nás to absolutně nikdo nezná. Aby taky ano - český překlad titulků neexistuje a ani nebude, jelikož valná většina slovních přestřelek a gagů je prakticky nepřeložitelná, takže pokud nejste vynikajícím angličtinářem, nemáte moc šanci (sice to není takový extrém jako vLetterkenny, ale i tak). Což je ovšem škoda, protože je to rozhodně něco, co by měl vidět každý hokejový nadšenec. A to i když sama nejsem, tak jsem si tohle neskutečně užila.  Každopádně - jak moc velký fenomen? Hlavní grupa fiktivního teamu Sudbury Blueberry Bulldogs je zčásti složena z bývalých hráčů reálné NHL a AHL, cameo si střihnou třeba Sean Avery nebo samotný "The Great One" Wayne Gretzky, a v reálném světě sepořádají zápasy Blueberry Bulldogs s NHL alumni týmy- například s bývalými hráči Boston Bruins, Detroit Red Wings či Calgary Flames.  Na první dobrou by se hodilo srovnání s naší Lajnou, ale nenechte se zmást. Tady humor, byť do určité míry stupidní a 18+, není nijak prvoplánově fekální ani misogynistický ("sluts" se tady říká hokejistům a ne ženám), naopak jde často o sebeironii, strefování se do zažitých hokejových/mužských stereotypů a často má i vyústění v nějaké "poučení" - je to chvílemi až překvapivě kanadsky slušné, lidské, dojemné a hrozně "feel good".A velmi anti-toxic masculinity!Zprvu mi sice trvalo si na specifické vtipy (či na specifickou postavu Shoreseyho) a užitý jazyk + jeho nelítostné tempo zvyknout, ale po pár epizodách to dosedlo a řvala jsem až do samotného konce smíchy.  A proč jsem použila, že jde o "love letter to hockey"? Protože to tak opravdu je. Keeso a Tierney tady naprosto mistrně namíchali extrémy jako krvavé (a vtipné) bitky na ledě na jedné straně zatímco na druhé dojemné momenty o přátelství, týmovém duchu a lásce. No fakt! V závěru první sezony dostáváme například krásně cinematické slowmo záběry zápasu doplněné tklivým klavírním podkresem "True Love" a vám dojde, co tím chtějí autoři říct.Hokej je láska.A je to vlastně i překvapivě romantická story, protože králem romance je tady rozhodně právě Shoresy, i přes to, že je to na ledě totální asshole ('I’d lick a bums big toe to just clean her bathroom. I’d suck a tiger sharks tit just to untangle the cords behind her tv. I want to empty your dishwasher so bad, you have no idea.') A naprosto královský je tadysoundtrack- je to banger za bangerem, ty needle drops do scén jsou epic a spousta vyprávění se děje právě i skrze hudbu. Něco, co je tak trochu i Tierneyho specialita a naprosto to miluju (if you know, you know - if you don't, you should).Oh a samozřejmě: The Jims are such fucking beauties

Skvela hokejova vec, ktera mistrne balancuje na hrane demence a geniality. Shoresy je nahlaskovanej ale tak, ze by lingvista zaplesal. Je plnej skvelych, lehce karikaturnich charakteru (u me vedou Jim, Jim a Jim). Obcas necha kulometnou flow vtipu narusit vymazlenym slomo obrazem na elektronickem podkladu. Ale hlavne Shoresy je plnej skvele zabavy.

"You know what's fucked? The amount of times your mom's faked a jellyfish sting to get me to piss on her." --- Neuvěřitelná kadence. Celá jedna epizoda je v podstatě jen kulometnej sled hlášek (a výborných hokejových "inside jokeů"), z nichž většinu člověk napoprvé ani pořádně nevstřebá. Utajenej klenot. --- "And it's kind of funny, because his full name is Ted Hitchock, but if you say it real fast, it sounds like 'ten-inch cock'."

Kdo by si pomyslel, že se Keesovi podari z postavy jako je Shoresy, natocit mozna jednu z nejlepsich veci o hokeji vubec

Možná nejlepší sezóna špičkového hokejového seriálu. Konec se mnou hnul jako dlouho nic.(22.01.2026)