Ronja, dcera loupežníka (2024)

To se nedá toto. Sorry jako, ale černoch ve středověku jako člen bandy lupičů ve Švédsku? No tvl. No a to ksem se dočkal celé černošké rodiny. Toto fak nedávám. Nic proti nim nemám, ale jak by se tvařili kdyby starej Kunta Kinte měl v partě dovezenjch otroků z Afriky rodinku bělochů? Normálně przněj historii. Herecké výkony jsou nepřesvědčivé. A bohužel Ronja působí nebinárně, snad si to jen namlouvám. Celkově to původnímu filmu z roku 1984 nesahá ani po kotníky. Knížka i první film mají své kouzlo, tomuhle výtvoru to chybí a nejen to. Ztráta času a iluzí.

Pěkná oddechovka, která stojí hlavně na atmosféře a prostředí. Výprava, lokace (ten les je naprosto úchvatný!), záběry na přírodu a především hlavní tahoun Ronja (Kerstin Linden) tvoří krásné spojení. Bohužel příběhu chybí více dramatu, temnoty a celkově ostřejší koření, které by děj oživilo. Některé dialogy a interakce působí příliš předvídatelně, až místy nudně. Jestli u toho nechcete přemýšlet a máte chuť na středověkou pohádku se silnou hlavní teenage hrdinkou, směle do toho!

Uf. Ronja je pořádná drsoňka a její příběh je pohádkou starého střihu. Takovou, která má zuby i drápy a nebojí se je použít.  K tomu si přidejte trochu psychologie, skvostně vybranou představitelku svéhlavé a nezávislé Ronji a taky tajemný, nebezpečný a vábný les, který je jejím skutečným parťákem.  A máte po všech stránkách skvělé vyprávění.  SHRNUTÍ: Kdyby v tom lese Ronja potkala Karkulku, tak se s ní neskamarádí.  Vysmála by se jí pro změkčilost.  /moje hodnocení č. 7 900/

Legendární román Astrid Lindgrenové se dočkal již třetí audiovizuální adaptace. Poprvé bylo dílo o loupežnických dětech Ronje a Birkovi zfilmováno již v roce 1984, po 30 letech se látky ujali japonští tvůrci a natočili anime seriál a po další dekádě vznikla další hraná verze, tenkrát opět v rukách švédských tvůrců. Může nová verze obstát v pomyslném souboji se čtyřicet let starým snímkem, na kterém vyrůstal prakticky každý český mileniál? S klidným svědomím můžu konstatovat maximální spokojenost. Díky seriálovému konceptu je tu prostor pro pořádné představení dalších postav a představení celého fikčního světa. Mezi představiteli Ronji a Birka je pečlivě budovaná chemie, která se s postupujícím časem výborně vyvíjí. Mezi jednoznačně největší přednosti dvanáctidílného seriálu patří fantastické záběry švédské přírody a nádherné úvodní titulky za doprovodu ještě lepší hudby, Navíc je tu i několik lehce hororových scén, které by pro starší děti neměly být žádný problém. Tohle moderní zpracování literární klasiky se Švédům zkrátka povedlo a je jenom dobře, že se na klasiky dosud nezapomíná.

Knižní předlohu ani film z roku 1984 neznám, takže nemohu porovnávat co je a není lepší. V tomto seriálu je mizerně naloženo s fantasy prostředím a jeho postavami. Chtělo to mnohem více tajemna, více zapojit větrnice, trpaslíky (či co to bylo) a podobné zjevení, prostě více dramatičnosti dodat. Chápu, že to má býti určeno především dětskému publiku, ale dnešní děti snesou rozhodně více akce a napětí :D Prostředí bylo moc pěkné, postavy dobře zahrané (o Kerstin Linden určitě ještě uslyšíme), příběh zajímavý (linka se sestrami, které měly chytnout loupežníky, byla dle mého názoru spíše rušivá a působila jakoby navíc), nicméně ani tak to nestačilo na víc než lepší průměr. Škoda, myslím, že potenciál na skvělou fantasy dobrodrůžo podívanou to mělo.