Rok v divočině (2020)

1. Pobřeží: V jihozápadním cípu britského Walesu leží na první pohled nehostinný kraj. Pembrokeshirské pobřeží bičované otevřeným Atlantským oceánem. Život v těchto syrových končinách určují mořské a větrné proudy. Otevřený oceán ukazuje svou nelítostnou tvář. Zároveň však přináší teplé, životem kypící mořské proudy. Síla přílivu a odlivu spolu s oceánskými proudy a střídáním ročních období definuje podobu života v těchto odlehlých pobřežních končinách.2. Vřesoviště: Na severovýchodě Anglie se vysoko nad okolní krajinu zvedají rozsáhlá vrchovištní vřesoviště. Větrná náhorní rovina porostlá vřesovými lány a zbrázděná hlubokými úzkými roklemi. Zvrásněný reliéf získala místní krajina díky vytrvalému vlivu vody a ledu. Vřesová vrchoviště střídaná s hlubokými údolími jsou domovem mnoha vzácných volně žijících živočichů, stejně jako houževnatých a pracovitých lidí. Odhodlaná lidská činnost spolu se střídáním ročních období udává nezaměnitelnou podobu anglických vřesovišť.3. Slatiny: V zapomenutém východním cípu Britských ostrovů se rozprostírají Východoanglické slatiny. Širá otevřená krajina pokrytá rozsáhlými mokřady. Všudypřítomná voda zde byla od pradávna určujícím krajinotvorným prvkem. Svou vytrvalou činností udává voda podobu slatinného mokřadu již po tisíce let. Na neustále se proměňující krajinu je navázáno ohromné množství rostlin a živočichů. Také lidští obyvatelé vždy dokázali proměnlivost slatinných mokřadů využít ve svůj prospěch. Život je zde provázaný se střídáním ročních období a sezónně se proměňující výškou hladiny vody. Tím je určený roční cyklus slatinných mokřadů.