RapStory (2021)

Progresivní internetovou sérii České televize bych s velkou dávkou představivosti přirovnal k situaci, kdy naši planetu navštíví, jak zpívá Richar Müller, bytosti mimozemských planét a vy jim v pár větách chcete vysvětlit, jak se to má u nás s touhle muzikou, která se vypráví. Strašně zkratkovité….ten řekne jenu větu, ten druhou a Viktořík se napije piva….něco málo se dozvíte, ale svým způsobem vlastně vůbec nic. Ono taky co čekat od jednotlivých dílů, které mají sotva deset minut včetně titulků. Neříkám, že se o historii tuzemského rapu měl natočil rovnou nový Bigbít (dokumentární projekt České televize, který měl čtyřicetdva hodinových epizod), ale přece jenom už je tady s námi tři dekády a v současné době je on ten krk, který otáčí hlavou jménem hudba.

Väčšinou platilo, že rap je to jediné, v čom majú Slováci nad Čechmi navrch. Samozrejme, šlo iba o krátky historický moment. Dnes maju Slováci sprofanovaných mediálnych klaunov, ktorí už popreli všetko, čo kedy tvrdili a reprezentovali. Čechom  legendy ostali. Prvých päť epizód - 80%, posledná epizóda tiež 80%. K tomu zvyšku sa radšej nevyjadrujem, to už neni moja doba. Ale autotune nie je hudba. A príde mi celkom roztomilé, jak sa tí mladí ohliadali za minulosťou, ktorá sa odohrala tak pred piatimi rokmi. :) Natiahlo ma vlastne iba raz, v epizóde 06, keď sa jeden z priekopníkov toho úplne najhoršieho v českom rape chválil, že vymyslel opakovanie rovnakého rýmu osemkrát dokola, a druhý, že až kvôli nemu začali hip-hop počúvať aj dospelí, a že keď chceš byť dobrý raper, musíš robiť hudbu pre deti. Epizóda 06 - 20%, ep. 07 - 60%, ep. 08 - 60%, ep. 09 - 40%.

Když porovnám s nedávnýmPSH, tak se není moc o čem bavit. Potenciál seriálu na několik hodin se smrsknutý jen do pár menších minut, čímž ČT ukazuje zcela nový formát, kterého je schopna, ale ono to tak funguje. Tvůrci zřejmě znali své hranice a v to spočívá ta pecka. Kronika českého rapu od klasiky po dnešní vymoženosti a novinky, které vše říkají jasně, s tím, co je zapotřebí slyšet. Heslovitě, za to jasně. Nikdo nečekal hodinové monumenty. Což je škoda. Za mě super.

Desať epizód sa rozbieha chronologicky aj vertikálne (sledujeme prierez dejinami českého rapu, a zároveň aj pokrytie diverzity súčasnej scény), no finálny výsledok ostáva rozporuplný. Pútavý vizuál relácie sa rýchlo transformuje do klasického postupu hovoriacich hláv prestrihávaných archívnymi zábermi alebo videoklipmi. Väčším úskalím, než rýchlo odhalená formálna „tradičnosť“, je povaha informácií, ktoré RapStory ponúka. V tomto smere ide o sériu sfilmovaných (v komunite dobre známych) encyklopedických hesiel o vzniku scény a stručnú charakteristiku kľúčových interpretov. Pre fanúšikov a fanúšičky žánru sú oveľa atraktívnejšie napríklad youtubové formáty rozhovorov s rapovými interpretmi, ktoré sa nesú v rozvoľnenejšom štýle a prinášajú relevantnejšie náhľady dovnútra, na fungovanie celej scény.Viac tu

Do jisté míry to spoustu lidí odsoudí, protože to působí jako zbytečná věc. Ovšem dokumentů o českém rapu je tak málo, že je nespočítáte pomalu na jedné ruce a proto je třeba brát to, co je. Stopáž je velmi krátká na to, aby se tu konal nějaký festival faktů a novinek, které se o rapovém žánru neví u rapových fajnšmekerů a zároveň je tu opravdu málo informací, aby se rap nějakým způsobem přiblížil lidem, kteří ho vůbec nesledují. Ale jako fan servis to funguje a většina podstatných jmen ať už doby minulé, nebo záplavy vlny novodobé. Rozdělení epizod také dávalo smysl a bylo krásné se dívat na ty prostřihy rozhovorů, koncertů a ilustračních záběrů. Rap je stále země vzdálena pro spoustu lidí, ale je třeba ukazovat ten fakt, že je to nejprogresivnější a nejúspěšnější žánr novodobých moderních dějin a bude určovat trend ještě pár pěkných dekád.