Niterná tajemství (2025)

Seriál doplácí především na pomalejší a spíše průměrný, místy až lehce podprůměrný rozjezd, který mu zbytečně ubírá na atraktivitě. Je to škoda, protože samotný příběh má potenciál a dokáže zaujmout. Naštěstí se to v závěru zlepší. Poslední dvě epizody jsou napínavější a působí svižněji, díky čemuž se celkový dojem ze seriálu alespoň částečně zvedne. Ve výsledku jde o zajímavý, ale ne úplně vyrovnaný kousek, který se nakonec drží lehce nad průměrem.60%

Spíše společenské drama než krimi. Otevírá citlivá témata bohatých a chudých a také rychle měnícího se světa, který zasahuje do vztahů, jenž se čím dál více přestávají odehrávat v reálu. Je jasné, že ne každý severský seriál bude už navždy dokonalý, ale Dánsko či Švédsko dokáže stále nepříjemným způsobem zobrazovat palčivé problémy tak, že se nás dotknou. A nám dochází, že se nám tohle povede jen tu a tam. 70%.

Detektivka je to kvalitní, hezky zahraná, bez velkých logických děr, dobře natočená, s luxusními interiéry...  ale vcelku nijaká. Není v ní nic navíc, ani postava pro sympatizování, ani zajímavý charakter nebo pocit či atmosféra. Popsala bych ji jako sterilní. Jediné, co mi výrazněji utkvělo, je otrocké využívání filipínských chův, a to nejenom těmi odtažitými a povýšenými pracháči, ale i dánským státem a jeho hnusnými pravidly, která z vykořisťovaných Filipínek vyždímou co nejvíc, ale nedají jim prakticky nic.

Krimi příběh, odehrávající se v prostředí dvou sousedících a vzájemně si blízkých rodin z vyšších kruhů dánské společnosti, kdy chůva jedné z nich náhle zmizí a při postupném odhalování případu vyplouvají na povrch souvislosti, které naruší vztahy obou rodin... Námět, na kterém by se dal vystavět zajímavý příběh, kdy nejde ani tak o krimi, ale spíše o drama o rodinných a sousedských vztazích v prostředí snobských, sebestředných a bezohledných boháčů, pro něž jsou "obyčejní" lidé jen póvl. Dánové však tentokrát vytvořili - pro mne příliš chladnou a málo emotivní záležitost, v níž mi ani jedna postava nebyla sympatická a stejně nesympaticky a nepříjemně na mě působily i dialogy. Moc mi to nesedlo, ale slabší tři hvězdičky si Niterná tajemství zaslouží. 55 %.

Už dávno se mi vytratily filmové pocity, kdy jsem objevoval skandinávskou kinematografii a uchvacoval se jedním filmovým zážitkem za druhým. To nejlepší mi přijde, že už vzešlo z poznání té kinematografie a teď pustit si cokoliv nového není žádná sázka na jistotu. Ba naopak. Mnohdy je to nejistota. A to hlavně tehdy, když za chystaným projektem stojí renomovaný tvůrce a skutek ve výsledku utek. Per Fly mě tenkrát uhranul za jeho drama Zabití přesně v té době, kdy jsem na Skandinávii pěl ódy. O dvacet let později u Niterných tajemství ale budu spíš nadávat. Vysloveně nepříjemné, mnohdy i hnusné, postavy. Námět dobrý, díly naštěstí krátké, ale kdybych si to nepustil k domácím pracím, asi to v poklidu gauče nedokoukám. Za námět si to pozornost zaslouží a možná i to je ten důvod, proč je to tu s odřenýma ušima v červených číslech. Natahovačka, ale brutální, a navíc s postavami z vyšší společnosti, se kterými nechcete být ani minutu. Nevím, proč se v posledních letech scénáristi tolik nadchli pro ty příběhy z vyšší společnosti, ve kterých to ještě dávají tak najevo. Dříve se na to tolik nepoukazovalo jako dnes.