Mrtví jako já (2003)

toto bolo prvé 2-3 epizódy ako-tak zaujímavé, potom sa opakovalo v podstate to isté každý diel (rodina, lístky s menami kandidátov.. scény s nemeckej reštaurácie, pár scén z práce, a humor skôr silený). navyše, s veľmi nesympatickou "hrdinkou" (s jej zlým/ nevhodným českým dabingom) a nezaujímavými vedľajšími postavami.

Smrt tu není velká metafora ani horor. Je to zaměstnání. Šichta. Povinnost. Žádné světlo na konci tunelu, žádní andělé s morálním kompasem. Jen parta nevyrovnaných, zlomených lidí, kteří musejí každý den někomu sebrat duši… a pak si jít dát oběd.
George je dokonalá antihrdinka. Není sympatická, není moudrá, není „vyvolená“. Je nasraná, ztracená, emocionálně nedovyvinutá. Umře – a svět jí nedluží vůbec nic. Smrt ji nezlepší. Jen jí odebere výmluvy. A to je na tom to nejkrutější i nejpravdivější.
Humor je černý, suchý, bez snahy zalíbit se. Směješ se, ale trochu se u toho stydíš, protože víš, že ten smích je obranný mechanismus. Seriál se ti nevysmívá – drží ti zrcadlo. Ukazuje, jak absurdní je lidská snaha hledat smysl v systému, který žádný smysl nemá.
A přesto… je v tom zvláštní něha. Ne laciná útěcha, ale tichá solidarita. Postavy se hádají, selhávají, jsou ubohé – ale jsou spolu. A možná právě to je jediná forma smyslu, kterou seriál připouští: sdílené přežívání.
Dead Like Me je existencialismus zabalený do sitcomové struktury. Trochu Kafka, trochu Alan Watts, trochu depresivní pondělí ráno. Žádná katarze. Jen pokračování.

Doufal jsem, že tenhle seriál bude více komedie, přecejen téma smrti by šlo nejen tragicky, ale i komicky perfektně vyšťavit - nicméně smrt tu kope skoro až druhou ligu. Bohužel je to více drama, které je místy zábavnější, místy nudnější a nenabízí žádnou větší zápletku. Pořád se na to dá koukat, o čemž svědčí i fakt, že jsem dokoukal obě řady i film, jen menší zklamání právě v tom, že seriál zůstává klasickou TV show, namísto toho, aby zkusil vytěžit svůj potenciál

Rozhodně jeden z nejlepších seriálů točících se kolem posmrtného života. Práce některých zkrátka neskončí ani po smrti, i když dostanou fleka jako smrtky a ještě si vlastně musí obstarat krytí v podobě nového života. Už to samo o sobě vytváří dost situací, které jdou krásně převést do humoru a sarkastické roviny. A to Georga zvládá skvěle. Ona sama o sobě zrovna moc sympatická není. Je to znuděná, cynická a na americké poměry dost upřímná osoba, což tam samozřejmě málo kdo dokáže vstřebat. To že její život ukončí záchodové prkénko z vesmírné stanice z ní zákonitě musí udělat ještě většího bručouna a cynika. A tady to funguje skvěle, bavil mě každý díl.

Snažila jsem se, dala jsem tomu tři epizody, protože jsem to měla doporučené přímo od jednoho herce, co v tom hraje, ale je mi to líto, vůbec mě to nebaví. Připomíná mi to seriál Heuréka, který mě taky nebavil. Možná je to tím, že už je to starší seriál, který člověka měl potkat, když byl nový ale nezaujala mě tam ani jedna postava a hlavní hrdinka je neuvěřitelně otravná. Nedokoukám.