Modrá krev S04E07 — Larischové
Sledovat epizodu Larischové online
Přehrávač zatím není dostupný.
O epizodě Larischové
Pokora a úcta k lidské práci. Tak by mohlo znít krédo jednoho ze slavných předků starého slezského rodu Larisch-Mönnich, jehož potomci dodnes vzpomínají, že si neskutečně vážil slušných a pracovitých lidí... Počátky tohoto hornoslezského rodu spadají do 13. století. Od roku 1569 se objevují u nás ve Fryštátě, dnešní Karviné. V 17. století byli povýšeni do českého stavu svobodných pánů s predikátem ze Lhoty a Karviné, o století později do stavu hraběcího. Johann Josef Larisch se v 18. století oženil s baronkou Annou von Mönnich a převzal jméno i erb tohoto rodu. Tak vznikla hraběcí linie Larisch-Mönnich. Na larischovském panství v Karviné se začalo roku 1776 těžit uhlí. Díky tomu rod velmi zbohatnul a získal na prestiži. Později se Larischové věnovali i zemědělství, zakládali cukrovary, pivovary, likérky. Johann Larisch, zemský hejtman ve Slezsku a člen panské sněmovny, se stal dokonce i rakouským ministrem financí a byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. V 19. století patřili Larischové k nejbohatší šlechtě celé Rakousko-Uherské monarchie, jen horníků zaměstnávali na čtyři a půl tisíce. Veškerý majetek Larischů byl znárodněn po druhé světové válce podle Benešových dekretů. Kromě dekretu o konfiskaci německého majetku se na ně vztahoval i dekret o znárodnění těžkého průmyslu. Téměř všichni naši zemi opustili. Jedna větev rodu tu však žije stále.
Další epizody série 4
O seriálu Modrá krev
Se vznikem samostatného Československa byly oficiální šlechtické tituly zrušeny. Přesto aristokraté žijí stále mezi námi. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. S průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, diváci nahlédnou za brány památečných sídel. František Kinský bude představovat jednotlivé aristokraty, bude klást otázky, rozplétat příbuzenské vazby, naslouchat neskutečným životním příběhům, vyprávění o historii dávné i nedávné, ale také o současnosti, která je téměř neznámá. Důraz bude kladen zejména na nejmladší generaci. Mnozí z této generace totiž vyrostli v exilu, často ani moc netušili, jak rozmanitá je historie země jejich předků. Po sametové revoluci přijeli sem, obyčejně i s rodiči, převzali rodinné dědictví a dnes ho spravují. Ale jak se vyrovnávají s českým prostředím? Jak těžké je dostát rodinnému krédu dnes, tedy v době, kdy čest není zrovna na špici společenského zájmu?