Mizející místa domova S01E04 — Orat s čertem

Patří turisticky vděčná a vyhledávaná oblast Posázaví mezi „mizející místa domova“? Copak je památníkem zapomnění jako třeba ruina kostela sv. Urbana v minulém díle? Tuto námitku dokáže spisovatel a geolog Václav Cílek uvést na pravou míru svým uměním místy nejen provázet, ale také místa provázat: jejich významem, skrze který člověk vstupuje hned do několika kulturních a duchovních světů. Posázaví si můžete prohlédnout třeba z koňského hřbetu, můžete se nad krajinou proletět balonem, či podniknout exkurzi legendárním Posázavským pacifikem. Ale ani vyhlídkový let vám neumožní spatřit místo v souvislostech, jaké vám nabídne průvodce čtvrtým dílem cyklu ve svém pohledu na krajinu, ve které žil legendární poustevník a první sázavský opat svatý Prokop. „Člověku skoro přijde líto, že svatý Prokop je považován jen za křesťana, protože jak každý ví, křesťanství vzniklo až po Kristově smrti v prvním století naší doby. Ale v otcích pouště i v Prokopovi je ještě něco staršího, co přesahuje do jiných věků a kultur. Kdyby žil v himálajské jeskyni, přivlastnil by si jej třeba tibetský buddhismus a v jiném prostředí perský súfismus. Vlastně máme to štěstí, že žil na Sázavě a působil v Praze,“ říká Václav Cílek. Nejen světcova památka, Sázavský klášter a v těsném sousedství velkolepý, nikdy nedostavěný gotický chrám, ale také pravěké doly na mramor, to vše nabízí jedinečný prostor „paměti, kontemplace a divokosti“.