Minami shineyo (2009)

Nebavilo ma to. Nechápem to hodnotenie. Toxické vzťahy, ktoré sa romantizujú a dost divný dej. Hlavná dvojica má nezaujala a nefungovalo to nějak. Moc dopletné. A otravne opakujúca hudba skrze celú sériu. Cringe. Ale určite je zaujímavé vidieť že aj rehoľníci sú len ľudia a koľkokrát to Božie vedenie je veľmi  zaujímavé.

Byl to příběh romantický, laskavý, s cílovou skupinou teen lidiček. Asi tak bych celý seriál zhodnotila z pohledu dospělce, který se, i když pocity typu „Usmál se na mě a já celá zářím“ dávno nezažívá, neubránil příjemným mrazivým pocitům, když se ti dva konečně rozhoupali k něčemu víc než jen k výměně argumentů. Výstavba seriálu je typická jako u ostatních doram: hlavní crush má hrdinka na nejnepříjemnějšího chlapa, kterého si nakonec více či méně oblíbíme, je zde samozřejmě kluk, který je do hlavní hrdinky zamilovaný, ale ona si toho nevšimne, nebo po jeho náklonnosti netouží, samozřejmě je tu nepřítel, který se to hlavní dvojici snaží znesnadnit jak jen to jde, no a nakonec je zde humorná složka, kterou bravurně zastává Jeremy (a samozřejmě Jolie), jehož si po několika scénách jednoduše zamilujete. Paradoxně, i když se nejedná o postavu, jež by měla screentime prostoru mnoho, byl Jeremy pro mě nejmilejší postavou, která dokázala všechny scény rozzářit svým milým naivním dětským přístupem, ale zároveň mi přivodila největší záchvat pláče při scéně s autobusem. On byl totiž tak čistou a uvěřitelnou postavou, že si jeho přínos a přístup odnáším s sebou nejen jako seriálový zážitek, ale jako poučení, že bych chtěla být v mnoha ohledech jako on. Prostě vystoupit z autobusu a být zase sama sebou. Pokud není herectví o tom předávat divákům podobná poselství, pak už nevím. Hlavně díky této postavě dávám, s mírným váháním, seriálu 4 hvězdy.

Začínám mít pocit, že jakmile se někde v korejském dramatu objeví jakýkoli milostný mnohoúhelník, vždycky to skončí tam, kde si nepřeju. Někdy to nemusí být až tak výrazné, ale tady mi to vyloženě vadilo. Ze začátku to mělo našlápnuto docela dobře, dlouho jsem se takhle nezasmála. Pak se ale pozornost začala soustředit na člověka, který mi byl silně nesympatický a já jen doufala, že se z tý hrůzy vyhrabe, nebo si to ta holka ještě rozmyslí. Bohužel mé naděje nebyly naplněny a já odcházím docela zklamaná a vůbec tomu nerozumím.

Existuje mnoho důvodů, proč se tenhle seriál nadobro zapsal do seznamu mých nejoblíbenějších. Prvním je fakt, že se jedná o krásnou romantickou a velice naivní pohádku, která vás zcela pohltí. Druhý důvod mají na svědomí herci, kteří jsou úžasní, a kteří vás svými hereckými dovednostmi dokáží vtáhnout do děje. Mohla bych pokračovat výpisem dalších pozitiv, ale to s radostí přenechám někomu jinému.
Jediné, co tomuto seriálu ubírá na kráse, stejně jako u jiných kdramat, je zbytečně natažený konec.... Jinak palec nahoru, ráda se k příběhu o nevinné a lehce naivní Gu Mi Nam vracím a jsem si jistá, že v budoucnu na sebe ještě několikrát narazíme. (P.S..: Tae Kyung je naprosto boží, už chápu proč sis ho zamiloval).

Celou dobu jsem fandila Shin Woovi a ne nafoukanci Tae Kyungovi. Hlavní hrdinka je příšerně naivní a hloupoučká, časem mě otrávily její omyly, problémy a přešlapy, ze kterých ji vždycky musí tahat ostatní. Samozřejmě ji všichni milují a snesli by jí modré z nebe a ona si vybere nejarogantnějšího a nejotravnějšího ze všech. Seriál mohl mít méně dílů a zápletka se nemusela zbytečně natahovat.