Jimmy Savile: Britský horor (2022)

Rozumiem, že nie každý poznal Jimmyho Savilla a preto poniektorí ohodnotili tento dvojdielny dokument tak, ako to cítili. Do určitej miery ho poznala najmä československá mládež 60. rokov (dnešní sedemdesiatníci-osemdesiatníci), ktorí počúvali vtedy povestné Radio Luxembourg. Ja som sa narodil síce až začiatkom 80. rokov, ale jeho osoba mi nebola neznáma, do nejakej miery som o jeho existencii vedel. A tak, ako pre mnohých bol prvý diel "utrpením", tak pre mňa bol edukatívny. Predstavil jeho kariéru a prečo sa stal miláčikom národa. A druhý diel predstavil jeho temnú stránku. Na plné hodnotenie to síce nie je (vadilo mi aj to, že filmári zvolili širokouhlý formát 2,35:1 a pritom všetky archívne obrazové materiály boli v 4:3, ktoré orezali), ale inak veľmi dobrý dokument.

Celosvětově známá osobnost, kterou jsem vůbec neznal. Nebýt 28 let poté, kde je jeho odkazu věnován vlastně celý druhý díl, nikdy by mě ten člověk nezajímal. Řeknu jen tohle, je to velmi zvláštní úkaz člověka, který napáchal obrovské množství dobra, stejně jako zla. Dokument skvělý určitě není, ale informativní hodnotu rozhodně nějakou má. 60%

Přiznám se, že jsem si tenhle dokument vlastně pustil omylem, čekal jsem totiž něco jako Historie hororu s Markem Gatissem. Rychle jsem si ale uvědomil svou chybu a po prvních minutách se rozhodl dokument dodívat. O Savileovi jsem slyšel asi jen jednou a vůbec mě nezajímal. Nechci ho soudit, protože z tohoto jednoho dokumentu si můžete o jeho vině či nevinně udělat jen jakýsi povrchní názor, ale pokud byl tím vším vinen, tak je to docela hrůza. On sice vypadal jako takový nevlastní bratranec Willyho Wonky, nechce se mi ale věřit, že všechno, co udělal pro druhé, byla jen fasáda, která měla zakrýt jeho skutečné já. I když ty náznaky tam očividně byly po celou jeho kariéru.

V prvej časti sa dozviete, kto to bol Jimmy Savile a prečo patril medzi najznámejších ľudí svojej doby v UK. A už tu samozrejme vykukuje jeho druhá stránka osobnosti. V druhej časti všetko pomaly smeruje k definitívnemu pretrhnutiu hrádze mlčania. Vďaka jeho spoločenskému statusu a známostiam, na tých absolútne najvyšších miestach v krajine, to trvalo desaťročia. Je to ako keby ste zobrali Leoša Mareša z kožuchovej éry a dali mu obľúbenosť Petra Novotného z čias, keď bez neho nemohol byť žiadny Silvester. Zároveň by robil poradcu Havlovi a kamarátil sa s Klausom či Zemanom. Proti takému človeku jeho obete stáli. Navyše v dobe bez internetu, kedy sa ľudia o škandále mohli dozvedieť jedine z TV či novín, ktoré však nemali záujem ísť do konfrontácie hviezda s vplyvnými známosťami vs často problémové a pre nich bezvýznamné deti. Príbeh o človeku, ktorý vyzeral ako najväčší úchyl v UK a naozaj ním aj bol. Porekadlo nesúď knihu podľa obalu tu dostalo krutú lekciu.

Hon na mrtvou lišku... Tak asi. Po smrti na někoho budeme plivat, když už se nemůže bránit? Pokud to nezvládli za jeho života, měli mu dát pokoj. Teď to působí laciným dojmem typu "slavnej chlap umřel a zůstalo po něm spoustu peněz, tak se přiživíme". Pokud všechny ty oběti mlčely desítky let, tak najednou můžou mluvit, když se "predátor" nemůže hájit? Nesnažím se snižovat oběti opravdového násilí nebo zneužívání, ale v tomhle případě je to donebevolající. Stovky a stovky obětí svorně mlčí a všichni najednou svorně mají hlas po úmrtí bohatého "viníka" a vidině rozhovorů, dokumentů, seriálů a jiných výdělků? Slavný chlap, hodně peněz, tak trochy divný, velký zůstatek na účtu, ozve se jeden, pak stovky... Kde byli ti lidé celou dobu? Kde je jediný hmatatelný důkaz než vyprávění? Každý si o tom může myslet své, já si myslím, že mrtví mají odpočívat v pokoji. A tenhle dokument je sice pěkně zpracovaný, ale nedává prostor vlastním názorům, jednostranně vás tlačí a postrkuje k odvržení hlavní postavy. Nedám odpad, dám dvě hvězdy za snahu a celkové koukatelné zpracování, ale myslím si své.