Isekai mokuširoku Mynoghra: Hamecu no bunmei de hadžimeru sekai seifuku (2025)

Zaujímavébudovateľskéisekai, ktoré ma potešilo svojimi rôznymi nápadmi ako zobraziť jednotlivé situácie, mali sme tu aj veľmi peknú mapu a vedeli sme vždy, kde sa čo deje a prečo sa to deje. Začínali sme v malom, kde vládca Ira Takuto začínal svoju púť so svojou obľúbenkyňou Atou a to ma naozaj veľmi bavilo a začínal som rozmýšľať, kde vlastne je u tohto anime chyba, veď to bola naozaj obrovská zábava, ktorá síce vyzerala lacno, ale príbeh bol naozaj zábavný. Budovateľská časť pripomínala trochaSlima, ale museli sme sa uspokojiť len s jedným národom, ktorý tu prebýval v tejto krajine. Zábavné boli aj interakcie medziIrom Takutom a Atou, síce medzi nimi nebola nejak extra romantická chémia, ich rozhovor bol častokrát vtipný. Zábavné boli aj herné prvky, tu sme, ale začali narážať na problém a to ten, že keď sme chceli urobiť takúto koncepciu, že sa nejako rozhodol niečo Takuto postaviť vMynoghre, mali sme vidieť či iné krajina či národ sa rozhodla postaviť niečo iné a presne to isté sa malo diať s výskumom, aby si divák mohol porovnať tieto jednotlivé rozhodnutia. Dostali sme veľmi pekné dialógové okná, ktoré nám zobrazovali eventy, ktoré sa udiali a tak isto sme často videli čo sa deje na inom mieste v tom svete.No a potom neskôr som pochopil prečo je toto slabšie anime, ono nejde stále vo svojich šľapajach, ale začne pridávať elementy z iných hier (aj z iného žánru) a zároveň sa deje veľa zvláštnych situácií ku koncu celého anime, keď pribudne ďalšia hrdinka, ak by sa to držalo toho čo začalo na začiatku, pridala by sa nejaká politika, taktika, zlepšovanie, tak tá budovateľská fáza bola naozaj veľmi zábavná, ale tu sa potom pomiešalo do toho čo sa dalo a hlavný hrdina Ira Takuto iba sledoval a čoraz menej sa zapájal do príbehu, hlavne u neho mi pripadalo, že všetko čo sa stalo sa udialo bez toho, aby sa on nejak rozhodol tak nejak automaticky. Za mňa toto malo dosť veľký potenciál a zabával som dosť dlho, potom prišlo veľa slabších dielov za sebou, veľa zmien naraz, ktoré nemali žiadne opodstatnenie a to čo ma na tom bavilo proste absolútne zmizlo.

Další fantasy "Isekai" anime, které tentokrát jede v trochu netradičním duchu. Obvykle to tak nějak jede v RPG stylu (postupné vylepšování postavy v určitém směru), ale tady to zvolilo netradičně strategický styl (vylepšování civilizace jako takové). Musím tomu opravdu uznat, že to byla originální myšlenka, ale tím bude končit veškerá moje chvála. Celé je to takové zpracované špatně. Dané prostředí je takové prázdné, události jsou strašně nahodilé a patlání různých herních žánru dohromady ke konci série už byl strašný paskvil. Postavu si tu člověk žádnou neoblíbí, kdy skoro každá má něco na vytknutí nebo nějakou otravnost, drama je takové šité horkou jehlou a atmosféra/vžití se do příběhu je nulové. Obecně si nemyslím, že je to špatná myšlenka, ale potřebovalo by to doladit a rozvést spoustu detailů. Po animační stránce je to nic moc a po hudební je to celkem slušné.

Protože kampaň za lidi hraje každou sezónu kde kdo, protože kampaň za orky už rozjel nějakýRimuru Tempest, protože kampaň za nemrtvé a „za krále Lichů“ už je taky zabraná jistýmOverlordem, tak je na čase spustitkampaňzatemnéelfy! Bohužel bezIllidana, takže si budeme muset vystačit s nějakým reinkarnovanýmklukem z nemocnice… Jelikož mám strategické hry rád, tak mě tohle anime ze začátku docelazaujalo. Ale nějak to nebylo ono, mapa světa mi přišla tak nějakprázdná, frakcí na ní bylo ještě méně, skoro to na mě působilo, že dobývání tohohle kontinentu bude docela nuda. A nejspíš si to časem uvědomil i samotný autor, a tak přišel s hodně zajímavým konceptem, kdy proti sobě v podstatě stavírůznéhryajejichmechaniky, ovšem stejně jako celý ten svět a vlastně i ten budovatelský rozměr, co seriál ukázal, i tohle nakonec pro mě zatím působí tak nějaknedopečeně. Na druhou stranu tam ale vidím velkýpotenciál, že by se to celé mohlo časem opravdu zajímavě rozjet, otázka je, jak moc velký je samotný autor hráč a jak moc rozumí herním mechanikám, protože proložit záběry pár okny jak ze starýchJRPGher, oznamovat eventy skrze textové bannery a vědět, že existuje něco jako skriptované události / cutscény, je za mě tak nějakzáklad. A do toho všeho tu máme třeba i „dračák“ (Dungeons and Drugeons), ten má sám o sobě pravidel na celou knihu. Ale hůl nad tím nelámu, a to co jsem viděl, beru jako poměrně slušný, ale ne úplně promakanýprolog, třeba mě v budoucnu tohle dílo překvapí, pokud tedy dostane „druhý akt“. Postavy mě sice zaujaly, ale mnohé z nich mě ve svých rolích zatím úplněnepřesvědčily, spíš naopak, občas se chovaly skoro až pitomě. Za mě v tuhle chvíli6/10, mohlo to být podstatně lepší, ale má to velký potenciál a jako úvod k něčemu lepšímu to vlastně ujde.

Tohle bylo nějaké temné. Děti snědly už druhou matku a staly se znich monstra pomsty.(13.10.2025)