Gravitation (2000)

Ke sledování Gravitation jsem se blahé paměti (a že je to už let) dostala úplně náhodně. A bez ohledu na to, že ústřední dvojice není úplně běžná (tedy mimo rámec anime), bylo to úplně jedno. Protože Gravitation je prostě dobrý seriál, a to že se v něm potkali dva chlapi/kluci na věci nic nemění. Právě naopak, dodává tomu šťávu, kterou doplňují bláznivé postavy, pořádná dávka romantiky a patosu, se spoustou téměř pubertální umanutosti, kořeněnou špetkou klišé v podobě temné minulosti. A mimochodem písnička In the moonglight je fakt super.(15.10.2014)

Shuichi jako banán, pes, baterka nebo kufr. Úplně jsem zapomněla, jak je to vtipné. Shuichi, mladý zpěvák skupiny Bad Luck se zamiluje do Yukiho, spisovatele, který je tajemný a má temnou minulost, nemůže být s ním, protože by mu přece ubližoval. Ach, jo jaké to shounen-ai klišé. Shuichi je někdy opravdu otravný a Yuki zase idiot, příběh také není nijak slavný, ale je to prostě vtipné a nechybí happyend.(09.04.2012)

Příběh je to docela zajímavý. Nenudila jsem se,naopak docela i bavila. Jenomže mě trochu rozčilovalo Šuičiho chování aka pejsek apod... Tak to se dá přežít, kdyby ne, nekoukala bych na to až do šesti do rána :-) A Yukiho bych brala taky... Navíc slyšela jsem spousty kluků, kteří říkali, že Gravitation je děsná legrace, když si Šuičiho představí jako holku, což - vzhledem k tomu jak je kreslený - není problém. Vřele doporučuji mangu. Je to ještě větší legrace.(29.03.2009)

Shounen ai jako takové mi nijak nevadí. Jen mě trochu štvalo neustálé handrkování mezi oběma milenci. Pořád dokola poslouchat jestli ho chce či ne, jestli má odejít nebo se dokonce vykašlat na kapelu... V podstatě ani nevím co se mi tam přesně líbilo. Pravda je že některé j-popové "hity" byly fakt o ničem, některé postavy nezajímavé, ale pořád je tu třeba manažer K se svými vynucovacími prostředky (zbraně) nebo třeba pravdivý příběh o tom jak to chodí v hudebním průmyslu. Kdyby se jednalo o víc dílů, tak přeci jen dám méně bodů. Takhle to ještě jde. 6/10(20.09.2007)

Nejsem homofobní, ale s žánry yaoi či shounen-ai mám problém. Proč je tam vždycky puberťáček s velkýma očima, který teprve nesměle objevuje svou homosexualitu? Proč ho citově rozervává vztah k tomu tajemnému vysokému cizinci, který je někdy tak milý a jindy mu tak ubližuje? Proč ten tajemný cizinec má ve své minulosti nějakou tragickou událost? Když k tomu přihodím pro mě banální a nezajímavý příběh j-popové kapely, která se snaží prosadit, humor, který mě nepobavil a postavy, jejichž osud mě nechal chladným, nemůžu jít nad dvě. Navíc, ač nějakou tu japonskou muziku můžu, j-pop z Gravitation k ní zrovna nepatří.(27.02.2007)