Hataraki Man (2006)

Velmipovedené a komplexnínahlédnutí do života dospělých pracujících Japonců a jejich radostí a starostí. Seriál mi prodal hlavně svépostavy a jejich příběhy. Mnohé z archetypů, které se zde objevily, jsempoznalz reálného života a ze svých vlastních pracovních zkušeností v kolektivu. Stejně tak jsemchápalvětšinu zdejších problémů a potěšilo mě i to, že věci, které jsem vnímal třeba už od prvního dílu, byly pozdějiadresované(i když třeba až v tom posledním), a tedy zrovna to, co mi hned došlo, na základě mých zkušeností z mezilidských vztahů, platilo i tady. Navíc vše bylopodloženélogickými příčinami, třeba v tom jednom konkrétním případě, který se mi vrací na mysl po posledním díle, jsem jasně vyděl všechny ty trhliny, docházelo mi vše předem už z náznaků a dialogů – zkrátka tahle jedna vztahová linka byla vážnědobře napsaná. Navíc znám spoustu chlapů, co mají velký problém, když jejich partnerka vydělává víc, pracuje tvrději – mužský ego je občas zlo, většinou hlavně u těch slabších kousků… O čem přesně mluvím? Se podívejte sami! Dostanetedospělýseriál s kvalitně napsanými azajímavými postavamis opravdickými problémy, které často souvisí s jejich prací, jindy s jejich postavením v kolektivu, či společnosti – zkrátka dost možná něco, v čem najdete kus ze sebe, nebo jen poznáte některé své reálné kolegy z práce. Pár situací a problémů sice odpovídá japonským návykům a tradicím, takže vaše souznění s postavami nemusí být stoprocentní, ale neztratíte se v tom a nebude to nudit. Oblíbil jsem si hlavní hrdinkuHiroko, stejně jako některé její další kolegy z práce (Fumija,Kimio…). Také mě hodně zaujalo samotnéprostředíseriálu – japonské vydavatelství a nakladatelství. Tedy společnost, která vydává nějaké ty knihy a mangu, k tomu jeden známý bulvární plátek, do kteréhoHirokopíše články. Poznal jsem tuhle firmu zněkolika úhlů, někdy jsem sledoval bulvární žurnalistiku v akci, spaparazzise vydal na noční sledovačku, jindy se vše točilo kolem sportovní rubriky, nebo kolem nové plánované mangy. Tvůrci se nebojí ukazování a rozebíránímorálnězajímavých témat,společenskýchproblémů, ale ani rozhovorů o sexu, u kterých jsem měl dojem, že je opravdu pronášídospělí a normálnílidé – což je v anime většinou docela unikát. Musel jsem si chvilku zvykat na umělecký styl, který seriál má, občas se mi zrak zasekl na výrazných očích, uších, rtech některé z postav. Na druhou stranu hudbu jsem si poměrně užil, byla skvěle padnoucí, tesklivá v těch správných okamžicích – uměla dobře dokreslit atmosféru mnoha scén. Ve výsledkuvelmi dobrápodívaná, občasaž moc reálná, ale jelikož je takovýchto dospělých anime jako šafránu, tak jediné, co mě tu opravdu mrzí, je fakt, že se dalších dílů asi jen tak nedočkáme (předlohaje u ledu od roku 2009).8/10(25.01.2025)

Dlouho jsem se chtěl podívat na doramaHataraki Man(2007), ale přesvědčil jsem sám sebe, že nejdříve se musím mrknout na anime. ■ Mám takový zlozvyk: když se chci podívat na nějaký film/seriál, u kterého jsem nabyl dojmu, že jej musím spatřit, tak si zjistím, zda přímo/nepřímo, dějem, postavami, mangou, co by literární předlohou, souvisí s dalšími filmy/seriály, no a pokud ano, tak je zhlédnu v pořadí, v jakém na sebe navazují... ■ Tento anime seriál mě zaujal hnedka v prvních minutách, co jsem zahájil projekci na svém 55'' zobrazovadle. Opening je fakt pecka, tradiční ženský mix punkrockového drivu a J-Popu. První díl mne uchvátil... ■ V polovině čtvrté minuty, když jsou v restauraci (tradiční podnikový dýchánek), tak jsem zaslechl něco povědomého, našponoval uši, a hle: to jsouSanbomasutâ[サンボマスター]. Opravdu bych je tu nečekal a udělalo mi to radost. ■ S přibývajícími díly mě bohužel opouštělo prvotní nadšení. Ve druhé epizodě jsou (opět v restauraci) slyšet na několik sekundSanbomasutâ, pak už jsem to nějak nevnímal... ■ Celá ta pointa seriálu je dobrá, hlavní hrdinka mi byla sympatická hned od začátku, taktéž oblíbená Seiyû, která předvedla tradičně výbornou práci, ale... prostě... mi to přišlo moc uspěchané, možná to bylo způsobeno tím, že jsem již delší dobu nekoukal na standardní formát 20-22 minut, který mají TV anime seriály, možná jsem až moc čekal na následující doramu a možná to bylo únavou, nicméně poslední dva díly už mě moc nebavily a na úplném konci jsem si jen tak pro sebe pod vousy zamumlal slovaMichala HRŮZY: "Čekal jsem víc". ■ Na druhou stranu musím říci, že až se na to podívám znovu někdy v budoucnu, a mám ten silný pocit, že to tak bude, tak jistěDŘÍČKUohodnotím lépe. ■ZAJÍMAVOST: Píseň:"Sekai wa Sore wo Ai to Yobun daze"od skupiny Sanbomasutâ [サンボマスター], která se objevuje v tomto seriálu (poprvé v první epizodě v čase 03:30), byla použita v seriáluDensha Otoko(2005) jako závěrečná znělka (Ending). ■ (R) [75/100] ■ (K) [77/100] ■ (V) [60/100] ■ (♫) [80/100] ■ (E)Kazoku no Katachi(2016) ●Tôkyô monogatari(1953) ●Densha Otoko(2005) ●Kekkon Dekinai Otoko(2006) ●Dekichatta kekkon(2001) ■ (Č) 1 ■ 1) {Pondělí, 24-IV-2017; 12:54; Doma; PC.}; 720p; [2.1] [v původním znění s českými titulky] [60/100]. ■ (csfd)Zíza■ (E) opraveny překlepy a nedoklepy ■ (C) [60/100](10.05.2017)

Hataraki man je osvěžující podívaná s milou animací a dobrým dospělým příběhem, který vás po chvíli vtáhne a už nepustí. Po zaznění posledních tónů a zčernání obrazovky mi najednou bylo smutno a celá redakce mi chyběla, zároveň konec ve mně zanechal velmi příjemný pocit a naději, že bude líp. A to je přeci fajn. Proto se brzy vrhnu na live action, které vyšlo o rok později a hlavní roli ztvárnila herečka Kanno Miho. Lepší 4*. Vícezde.(06.09.2014)