Haf! (1989)

Nebudu si hrát na hrdinu ani pokrytce, ale docela se mi ten seriál líbil. Nebyl to trapný průšvih, pobavil, jasně nebylo to nic dramaturgicky dokonalého, ale i když jsem kočičář (přiznam barvu), tak Haf je spíš takový příjemný relax jak si odpočinout od všech životních peripetií. Dost lidí si dává nekonečné seriály, aby u toho mohli vyžehlit, uvařit. Sem Haf rozhodně nepatří. Já na něj koukala ve školních letech, a klidně bych se podívala i teď.(05.08.2016)

Nechápu to nízké hodnocení. Uznávám, že sledovat skoro sedmdesát dílů proměnu chlapce na psa a jeho víceméně stálé stejné dobrodružství není zrovna vrchol blaha, ale tak podprůměrný (35 procent) tenhle seriál opravdu není. První řada s Erikem, Royem a poté tím děvčetem by si podle mého minimálně těch 55-60 procent zasloužila. Druhá řada s tím druhým chlapcem a jeho dědou (na jména si bohužel nevzpomenu) už tak dobrá není. Ta je pro mě na takových 40-45 procentech. Proto zarovnávám na celkových -55%(18.01.2012)

Naprosto nevtipný seriál, ve kterém se pihovatý (gingerkid, Eric Cartman by se o něj postaral...) kluk mění v psa a tím nám připravuje spoustu nudných dobrodružství a řeší takové problémy, jako že nepřivezli mléko. To vše podbarveno melodií, která vás nutí vraždit. (Už na co Manson koukal, když byl malý). Pokud chcete někoho naštvat, ideální.(02.01.2009)

Jestli někoho překvapuje moje hodnocení a jestli si pokládá otázku jak to, že se na tento dětský (a upřímně celkem dost příšerný) seriál dívám, odpovím jednoduše. V době mezi sedmou a osmou hodinou večerní mám jen tři možnosti na co se v televizi u večeře dívat, na ČT1, ČT2 a Novu (Primu nechytám páč bydlím v dolině kam její signál nesahá). Na Nově jsou Televizní noviny, takže NE. Na ČT1 jsou už sice dobré zprávy, ale mě stejně nezajímají jiné než z kultury a na ty se můžu kouknout kdykoliv, takže vitězem je: ČT2. A jelikož na podzim a zimu 2008 dávali právě Haf!, tak jsem se na to díval a krásně a bez jakéhokoliv rozčilování jsem se najedl. Takže.(09.12.2008)

Vyrůstal jsem při četbě jiných kousků, než je Ahlbergova kniha a tak jsem s jeho hrdiny nebyl spojený poutem vzpomínek. Zároveň jsem nebyl jeho divákem ve věku, pro který je určen, takže v mém hodnocení nehraje roli nostalgie a můžu se na něj dívat dospělýma zrakem. Je to takové - zkrátka omšelé, jakoby o 15, 20 let starší, moc usedlé a nevýrazné. V 80. letech bych seriál nejspíš vzledem k minimální pestrosti programové nabídky sledoval, ale dnes nejspíš ne, i kdybych se znovu vrátil do dětských let. Celkový dojem 45 %.(01.01.2008)