Goldbergovi (2013)

Ze začátku je seriál jen stereotypní urážka židovských matek. Po pár sériích sice přestane postavu Beverly tak strašně vycucávat, a začne se víc zaměřovat na původně zamýšlenou hlavní postavu, o to je to ale horší. Nejen, že je podobných seriálů "milion", a postava Adama je nevýrazná, nudná a nenabízí nic nové, ale všeobecně mi to nedává již ani pocit nasranosti, čímž se seriál stává úplně nepotřebný a nesledovatelný. Každopádně pan režisér se svým týmem zvládli prolomit rekord v počtu otravných postav, za co má malé, bezvýznamné plus.

Chvíli mi trvalo, než jsem přišel tomuhle seriálu na chuť. Důvodem byl hlavně Troy Gentile (Barry), který mi v drtivém množství záběrů přišel sjetý. Postupně jsem si však oblíbil jiné postavy; Adama, který mi připomínal mě v dětství, nebo třeba Ericu, na kterou se (na rozdíl od Barryho) příjemně dívá. Přestože je seriál celkem potrhlý a prazvláštní, dětští herci nejsou ve skutečnosti vůbec špatní a nakonec je to celkem pohodové koukání.

To je špatný. Jakože opravdu hodně špatný! Na to se nedá dívat ani pod vlivem! To je hrozná ostuda pro všechny zúčastněné! Nenechte se zmást tím, že jedou už šestou sezónu, a tudíž byste si mohli myslet, že na tom seriálu něco musí být, když na to lidi koukaj, ale není a nebude, ani když pojedou třeba šedesátou sezónu! Ta rodina je prostě trapná a nezáživná a nudná a scénář omílá stokrát omleté vztahové lapálie jedné otravné, uřvané, buranské židovské rodiny, nekoukatelným způsobem! Osumdesátky a jakousi snahu o jejich parodii chápu, tady se to ale nepovedlo a to krutě!

Goldbergovic rodinku jsem kdysi před časem ohodnotil odpadem. Nedávno na to začala z nouze koukat manželka (Taková normální rodinka už se okoukala, HIMYM jede popadesáté, to už je k zblití a na ty Přátele člověk taky pořád dokola koukat nemůže) a já to tak podprahově vnímal, až jsem si na to zvykl. Musel jsem uznat, že jsem je ohodnotil kdysi na základě jednoho dílu, kde po sobě všichni hnusně řvali a nebylo to úplně fér. Protože jako u všech těchto sitcomů, když si člověk zažije postavy, dívá se na to líp a počáteční odpor může přerůst v sympatie. Tak se stalo i u Goldbergových a ačkoliv je to v mnoha ohledech nepůvodní, průměrný a někdy na sílu, není to žádná hrůza, občas se i zasměju a u jídla mi to nenadavuje. Bonus jsou pak původní záběry skutečného A. Goldberga, které tomu dodávají trošku patiny a nostalgie typu Báječných let. Takže na první pohled je to nesnesitelný, dlouhodobě úplně v klidu vata, když člověk potřebuje nějakou kulisu.

Nejhorší to není, někdy to je horší a občas se pěkně pobavím. Bohužel to je spíš věrná kopie seriáluPrůměrňákovi (seriál) (2009), kdy se ve většině dílů má někdo z něčeho poučit a nic originálního tento seriál nepřinesl. Akorát je podobně jako Zlatá sedmdesátá ze starší doby. Za mě tedy platí, tak jako u podobných seriálů, který jen kopírují, že originál je jen jeden.