Gangy očima Rosse Kempa (2006)

Musím sa priznať, že je to už skutočne dávno, čo som pozeral dokumenty Rossa Kempa na Discovery a podobných kanáloch, čiže budem písať už možno skreslené spomienky, ale táto séria si zaslúži pochváliť. Ako teraz pozerám na zoznam epizód, videl som asi niečo vyše polovicu častí (už sa mi to po tých cca 7 - 8 rokoch mieša dohromady). Táto dokumentárna séria vás donúti vážiť si vašu domovinu. Slovensko zďaleka nie je idylická krajina bez svojich problémov, ale vďaka Rossovi Kempovi viete, že ste na tom ešte relatívne dobre a môžete spávať pokojne. V takom El Salvadore alebo iných častiach sveta to nemôžu tvrdiť (nebolo jedna časť aj o Chuaréze? Alebo si to už mýlim s inou dokumentárnou sériou?) Každopádne sa mi páči, že dokumentaristi sa nebáli a išli do hĺbky a pri zobrazovaní, ak sa to dalo, dali priestor obidvom stranám konfliktu. Nebolo to len jednostranné "tlachanie", čo je myslím, dôležitá súčasť kvalitného investigatívneho dokumentu.

Tak tenhle plešoun má asi pořádně velký koule. Já bych byl posranej až za ušima. Ale je fajn, že se někdo vydal na cestu a prozkoumal gangy po celém světě. Je to strašně zajímavé téma, které stojí za vidění. Vidět praktiky některých gangů je vážně úchylně úžasné. Vážně obdivuju Rosse Kempa, že do toho jde. Divím se, že ještě žije.

Jeden z předmětů, které jsem si na univerzitě tento semestr zapsala, se jmenovalTeroristé, gangy a žoldáci: Soukromá bezpečnost v 21. století. Jedním z vyučujících byl profesor, který strávil několik let infiltrován v jednom středoamerickém gangu, a jedním z našich úkolů bylo vybrat si jakýkoliv gang působící v oblasti globálního Jihu a zjistit, jaký vliv má na bezpečnost v daném regionu. Má volba padla víceméně náhodou na keňský gang Mungiki, čímž jsem narazila i na dokumentární seriál Rosse Kempa. Upřímně řečeno jsem od něj v počátku nic moc nečekala; předpokládala jsem, že bude možná zajímavý pro řadového diváka, ne však pro studenta, který se danou problematiku snaží pochopit trochu více do hloubky. Kempova nezaujatost a statečnost si mě nicméně okamžitě získaly. Ten muž se nesnaží slepě prezentovat argument jen jedné strany, a přestože se pohybuje v zemích, kde se jím dotazovaní někdy nedožijí ani konce natáčení, pídí se po informacích s takovým odhodláním, že jsem několikrát měla strach o jeho život. A i když jsem viděla jen několik dílů, v tomto případě si už teď troufám tvrdit, že cena BAFTA pro nejlepší dokumentární sérii je tu zcela zasloužená a že od Rosse Kempa toho chci v budoucnu vidět mnohem víc.

Odvaha Rosse Kempa je neuvěřitelná. Pohybuje se v místech, kde je šance na přežití hodně, ale opravdu hodně malá (především u bělocha). Za vrchol celé série považuji Speciál z Keni. Tenhle dokumentaristický skvost bych nechal povinně pouštět na základních školách. Snad by si nové generace vzaly poučení.

Je zajímavé vidět rozdíl těch, kteří si tento život nevybrali, ale jsou k němu donuceni společností, viz. Jamaica s porovnáním například vypatlaných mozků a číselných gangů z Jižní Afriky. Rozhovor s hlavounem s "osmadvacítky" mi naprosto vyrazil dech. Před Rossem a jeho štábem smekám, jelikož zvládat tento tlak musí být asi jedna z nejtěžších věcí na celém natáčení. Všechen ten hnus nutí k zamyšlení. Buďme rádi za to, kde žijem.