Dracula (2020)

Měl jsem velké obavy a se shlédnutím dlouho otálel. Knihu jsem nečetl, ale předpokládám, že se jí děj filmu drží jen rámcově. A to je podle mě největší výhoda. Pamatuji, jak skalním ucívačům Tolkiena praskaly žilky v očích, když se v Pánu prstenů objevil nějaký ten troll, který v knize nikdy nebyl. Stejný a ještě odvážnější způsob zvolil tvůrce Dráculy. A divák se nechává pohltit novým pohledem, ze kterého tu a tam náhle vystoupí skutečné postavy příběhu. Líbil se mi také jistý retro přístup k filmování a totální převaha temného pána. Závěrečná scéna ve stylu Romea a Julie byla sice už hodně progresivní, ale po těch více než čtyřech hodinách asi nikdo nečekal palice a kůly. Dvě hvězdy dolů za propagaci homosexuality v každém ze tří dílů.

Modernizace Draculy mi nesedla a Moffat má za sebou daleko lepší kousky. Za 3 díly jsem moc nepochopil, proč tohle vůbec vzniklo a co to mělo za cíl. Působí to špatně jako adaptace původního díla, působí to špatně jako modernizace. Malé + tu nechávám spíše za charisma a výkon hlavních herců, díky kterým to není úplný odpad. Ale tohle prostě nefunguje. Je to ztráta 4.5h.

No, tak celkem zklamání. První díl hned jednou z prvních vět zařadil politickokorektní LGBTblablu+- reklamu alá Netflix: "Pane Harkere, kolikrát jste měl sex s hrabětem?" Co to je do...ele?! No, nic. Tak to zkusíme překonat. Van Helsingová? Nu proč ne? Ale... Ona je tak odporně otravná, že mě úplně pila krev, ne hrabě. Ultraemancipovaná ateistická jeptiška? Wau.. .Postavy až na Drákulu nesympatické, ale jedem dál... První nakonec ušel, jdeme na druhý. Ooo, zase multikulti homo reklama! A k tomu navíc už i nezajímavě. Nulová atmosféra, přitom tísnivost lodi by úplně prahla po nejaké temnotě. Bohužel nic. Postavy opět příšerné a ještě k tomu plačící homočernoušek úplně plivanec divákovi. Nějaká logika? Proč? Jeden den hraběti kříže nevadí, druhej den se roztejká před dvěma skříženými prsty. Pomalu začínáme vyvracet sami sebe. Konec? Cože? Nechápu, škoda. Tak a teď už se mi klepou ruce, když překlikávám na třetí díl. Mám strach... Johoooo! Budoucnost. Ale proč? Jak se to dopr... stalo?! Vždyť to je fuk,logiku to nemá už dávno. Ale budoucnost nemusí bejt zlá, dem na to. Může. Drákula si nachází odpornou černou pí.u v 21. století. Když myslím odpornou, myslím odpornou. Asi jako když ji vytáhli z vlakového bufetu. "Překrásná paní" Fuj, i moje 140kg známá je hezčí, než tohle. Navíc zdejší "překrásná" je ještě úplně tupá štětka, co si zaslouží umřít. Hřebíček do Drákulovi rakve? Říkám si. A on omyl. Může být hůř. Koukám na Drákulu nebo X-Men gay erotik film z 21. století? Kdo ví? Drákula v této adaptaci požral sám sebe. Taková škoda. první díl byl slibnej. Bohužel je to nesouvislá slátanina plná multikulturních odkazů, které jsou pro příběh zbytečné, a až nestydatě naroubované, tzn. za každou cenu. K tomu se příběh nedrží svoji linky ani pitomejch několik desítek minut. Hlášky by šli, Drákula je ďábelský a šarmantní zároveň, tak by asi měl vypadat. Bohužel sám to celé netáhne. Za mě 42% hlavně za první díl, který se celkem povedl a pak za pár hlásek ze třetího.

Nejnovější adaptaci příběhu muže, který je všechno jen ne „morning person“, napsala pro BBC a Netflix sherlockovská dvojice Mark Gatiss a Steven Moffat. A jejich Dracula je takový: vážný i pomrkávající, a v dobrém smyslu slova moderní... Jako každá dobrá adaptace mnohokrát těžené látky si berou tvůrci zavedené prvky upírského příběhu, ohledají je a nově promyslí, aby mohlo vzniknout něco trochu nového, trochu podvratného. Pohled Gatissův a Moffatův je velmi racionalizující pohled: folklorní kletby jako fetiše, vztah ke slunci, upírův strach z kříže jako výsledek chlemtání krve lidí, kteří žijí ve strachu z božího hněvu, tradice jako vyhýbání se pokroku, už zmíněný pohled na klášter nikoliv jen jako na místo náboženského vytržení, ale i existenčního minima pro ženy bez vyhlídek a bez domova. U brány kláštera se také odehraje nejlepší sekvence minisérie, jakýsi souboj vůlí mezi Agathou a Draculou, v níž Van Helsing spoléhá na to, že bestie, nehledě na sílu, má svá pravidla a že touha po krvi může být slabinou jako každá závislost... Ve svých nejlepších momentech připomíná Dracula seriál Hannibal, a to ve schopnosti estetizovat pokrmy – či v tomto případě nápoje –, kterých bychom se normálně dotknout asi nechtěli. Evokuje chuť ochutnat, alespoň kapánek. A Dracula sdílí Hannibalovo labužnictví, když s úsměvem pronáší: „Jsme to, co jíme.“  Zkušenost nemrtvých vás skutečně donutí promyslet kremaci i pohřeb do země. Seriál si ale ani jedno z toho nezaslouží. Schovejte tedy dřevěné kůly a s klidem Draculu pozvěte k sobě domů.Recenze.

Osobne považujem rozhodnutie Gatissa a Moffata venovať sa tejto látke za niečo podobné, ako keď sa Cameron upísal Avatarom, Jackson King Kongovi alebo Nolan Dunkirku (veľmi subjektívny názor, upozorňujem). Skrátka prečo radšej nenatočili piateho Sherlocka a venujú sa niečomu, čomu sa môže venovať každý šikovnejší filmár a neriešia to, čo im ide najlepšie? Klady série som vyzdvihol pri poslednej časti, jej rozloženie do troch veľmi odlišných tretín, za ten hlavný zápor považujem, nech to vyznie akokoľvek nezmyselne, samotnú látku.