Dějiny světa (2012)
O seriálu Dějiny světa
Příběh sedmdesáti tisíc let lidské historie. Unikátní dokumentární cyklus BBC vznikal osm roků.
1. PřežitíPříslušníci indiánského kmene Jorajo žijí už po tisíciletí v lesích Jižní Ameriky, kde vedou stejný život lovců-sběračů jako první lidé. V roce 1998 se jedna z jejich rodin setkala tváří tvář s dvacátým stoletím. Zdánlivě náhodné setkání dvou světů propojených příslušností ke stejné rase, ale rozdělených dějinami. Tisíci lety civilizace.Vyvinuli jsme se jako lidské bytosti s pozoruhodným označením homo sapiens, tedy „člověk moudrý". Je to historie statisíců let bojů o přežití a přizpůsobování se průběžným změnám klimatu. Doby ledové, záplavy, sopečné erupce, zemětřesení – to vše neustále ohrožovalo naši existenci. Odborníci konstatují, že lidská populace byla v jednu chvíli zredukována na pouhých pár tisíců jedinců. Přitom ti, kdo přežili, byli nakonec silnější, chytřejší a lépe organizovaní.Vědci došli k závěru, že všichni lidé žijící mimo subsaharskou Afriku mají ve svých genech jen minimální odlišnosti a jejich původ můžeme vystopovat až k jedné jediné ženě. Spojuje nás všechny. Prapůvodní obyvatelé Austrálie, Skandinávci, indiáni Severní a Jižní Ameriky, Evropané, Eskymáci, Číňané, Vietnamci, Korejci a Indové, ti všichni jsou její příbuzní.
2. Věk říšíV roce 539 před naším letopočtem se perský král Kýros setkal s Hebrejci z Jeruzaléma, kteří žili ve vyhnanství a v otroctví. Předtím živořili u řek babylonských. Kýros je osvobodil a umožnil jim vrátit se domů.Když se lidé vydali z Afriky zalidňovat svět, sváděli své největší boje nejprve s přírodou. V dobách, kdy jsme vytvářeli první civilizace, ocitli jsme se tváří v tvář nové hrozbě, ta přišla zevnitř: byla to naše vlastní povaha. Žít v období před třemi tisíci lety bylo velmi nebezpečné. Dobyvatelé se proháněli po Blízkém a Středním východě a lidé spolu sváděli zuřivé války od Číny až po Středozemní moře. Přesto veškeré toto násilí a chaos příběh o rozvoji lidstva nezastavil. Stal se pravý opak. Z popela zkázy povstaly nové myšlenky, nové představy o tom, jak vládnout a jak vést správnější život. Byl to první věk říší, čas velkého pokroku, který položil základy moderního světa.
3. Slovo a mečVládnout světu budou králové a císaři nebo bohové?Císaři a králové byli po tisíce let pány nad životem a smrtí. Někteří se považovali za živoucí bohy. Jiní se domnívali, že jsou dokonce víc než sami bohové. Pozemská moc se střetla s novými náboženstvími a jejich odvážnými a zarputilými stoupenci. Slovo a meč se nakonec spojily, aby vytvořily největší říše v dějinách světa.
4. Ke světluDoba předávání vědomostí.Byla to doba, kdy pohané drancovali Evropu. Kočovné kmeny dobývaly Asii a islám se střetl s křesťanstvím. Východ se setkal se Západem a Sever s Jihem; síť obchodních cest a vědomostí začala spojovat kultury po staletí rozdělované nedůvěrou, nevědomostí a válkami. Příkrov tmy se zvedl a světlo poznání rozzářilo svět. Byla to doba dobývání a předávání vědomostí.
5. Věk drancováníŠestnácté století bylo pro Evropu drsným časem vpádů a průzkumů.Evropští dobrodruzi vyplouvali vstříc neznámu. Měli jediný cíl: co nejrychleji zbohatnout. Drancovali vzdálené světy, z nichž po tunách odváželi zlato a stříbro. Bohatli na kožešinách, květinách a exotickém koření. Z těchto dravců se posléze stávali podnikatelé a obchodníci, kteří ke svým milionům přišli prostřednictvím krádeží, zrad a vražd. A tak piráti, králové a dobyvatelé položili základy takzvaného kapitalismu.
6. RevoluceNová úvaha o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovala vědecký pokrok.Paříž, 21. května 1793. Gilotina už za chvíli ukončí přes tisíc let vlády donedávna všemocné monarchie. Duch revoluce se prohnal nejen celou Francií, ale šířil se i do okolního světa. Přišel čas svrhnout ty, kteří ve svých rukou třímali absolutní moc. Nové uvažování o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovalo vědecký pokrok. Nastoupily nové formy vlády a morálních hodnot. Nastal čas svobody. Byl to pojem, za který mělo smysl bojovat a dokonce i umírat.
7. Průmyslový věkBoj o zdroje a odbytiště vedl ke smrtonosné válce.Japonsko, září 1877. Samurajové se připravují ke své poslední bitvě. Tato stará třída bojovníků ovládala Japonsko po celá staletí. Jenomže svět starých tradic a respektu pomalu mizel. Nyní stáli samurajové proti nepříteli, jehož nemohli nikdy porazit. Průmyslový věk zmodernizuje jejich národ a promění celý svět. Průmyslová revoluce, která zasáhla nejen obě Ameriky a Rusko, ale také dospěla z Evropy až na Dálný východ, všude měnila způsob, jak lidé po celá staletí žili. Smetla naši zemědělskou minulost a vytvořila moderní svět.
8. Věk extrémůChamtivost a násilí testují naši technologickou genialitu.Ve dvacátém století došlo k nejostřejšímu střetu mezi lidskou genialitou a naší schopností dopouštět se sebezničující destrukce. Ocitli jsme se před největším morálním dilematem, před jakým lidstvo od svého zrodu stanulo. Americký vědec Robert Oppenheimer pracoval na přísně tajné misi, která měla ukončit nejsmrtonosnější válku v dějinách světa. Aby toho dosáhl, musel vytvořit zbraň schopnou ukončit existenci lidstva na Zemi. Po celém světě spolu bojovaly o nadvládu tři velké ideologie: kapitalismus, komunismus a fašismus. Demokracie se setkala s extrémistickými vůdci, kteří věřili, že vyhladí-li veškerou opozici, nastane ráj. Namísto toho ale rozpoutali peklo na Zemi. Jeden groteskní paradox za druhým. Ubráníme se hrozbě tragédie?
1. PřežitíPříslušníci indiánského kmene Jorajo žijí už po tisíciletí v lesích Jižní Ameriky, kde vedou stejný život lovců-sběračů jako první lidé. V roce 1998 se jedna z jejich rodin setkala tváří tvář s dvacátým stoletím. Zdánlivě náhodné setkání dvou světů propojených příslušností ke stejné rase, ale rozdělených dějinami. Tisíci lety civilizace.Vyvinuli jsme se jako lidské bytosti s pozoruhodným označením homo sapiens, tedy „člověk moudrý". Je to historie statisíců let bojů o přežití a přizpůsobování se průběžným změnám klimatu. Doby ledové, záplavy, sopečné erupce, zemětřesení – to vše neustále ohrožovalo naši existenci. Odborníci konstatují, že lidská populace byla v jednu chvíli zredukována na pouhých pár tisíců jedinců. Přitom ti, kdo přežili, byli nakonec silnější, chytřejší a lépe organizovaní.Vědci došli k závěru, že všichni lidé žijící mimo subsaharskou Afriku mají ve svých genech jen minimální odlišnosti a jejich původ můžeme vystopovat až k jedné jediné ženě. Spojuje nás všechny. Prapůvodní obyvatelé Austrálie, Skandinávci, indiáni Severní a Jižní Ameriky, Evropané, Eskymáci, Číňané, Vietnamci, Korejci a Indové, ti všichni jsou její příbuzní.
2. Věk říšíV roce 539 před naším letopočtem se perský král Kýros setkal s Hebrejci z Jeruzaléma, kteří žili ve vyhnanství a v otroctví. Předtím živořili u řek babylonských. Kýros je osvobodil a umožnil jim vrátit se domů.Když se lidé vydali z Afriky zalidňovat svět, sváděli své největší boje nejprve s přírodou. V dobách, kdy jsme vytvářeli první civilizace, ocitli jsme se tváří v tvář nové hrozbě, ta přišla zevnitř: byla to naše vlastní povaha. Žít v období před třemi tisíci lety bylo velmi nebezpečné. Dobyvatelé se proháněli po Blízkém a Středním východě a lidé spolu sváděli zuřivé války od Číny až po Středozemní moře. Přesto veškeré toto násilí a chaos příběh o rozvoji lidstva nezastavil. Stal se pravý opak. Z popela zkázy povstaly nové myšlenky, nové představy o tom, jak vládnout a jak vést správnější život. Byl to první věk říší, čas velkého pokroku, který položil základy moderního světa.
3. Slovo a mečVládnout světu budou králové a císaři nebo bohové?Císaři a králové byli po tisíce let pány nad životem a smrtí. Někteří se považovali za živoucí bohy. Jiní se domnívali, že jsou dokonce víc než sami bohové. Pozemská moc se střetla s novými náboženstvími a jejich odvážnými a zarputilými stoupenci. Slovo a meč se nakonec spojily, aby vytvořily největší říše v dějinách světa.
4. Ke světluDoba předávání vědomostí.Byla to doba, kdy pohané drancovali Evropu. Kočovné kmeny dobývaly Asii a islám se střetl s křesťanstvím. Východ se setkal se Západem a Sever s Jihem; síť obchodních cest a vědomostí začala spojovat kultury po staletí rozdělované nedůvěrou, nevědomostí a válkami. Příkrov tmy se zvedl a světlo poznání rozzářilo svět. Byla to doba dobývání a předávání vědomostí.
5. Věk drancováníŠestnácté století bylo pro Evropu drsným časem vpádů a průzkumů.Evropští dobrodruzi vyplouvali vstříc neznámu. Měli jediný cíl: co nejrychleji zbohatnout. Drancovali vzdálené světy, z nichž po tunách odváželi zlato a stříbro. Bohatli na kožešinách, květinách a exotickém koření. Z těchto dravců se posléze stávali podnikatelé a obchodníci, kteří ke svým milionům přišli prostřednictvím krádeží, zrad a vražd. A tak piráti, králové a dobyvatelé položili základy takzvaného kapitalismu.
6. RevoluceNová úvaha o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovala vědecký pokrok.Paříž, 21. května 1793. Gilotina už za chvíli ukončí přes tisíc let vlády donedávna všemocné monarchie. Duch revoluce se prohnal nejen celou Francií, ale šířil se i do okolního světa. Přišel čas svrhnout ty, kteří ve svých rukou třímali absolutní moc. Nové uvažování o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovalo vědecký pokrok. Nastoupily nové formy vlády a morálních hodnot. Nastal čas svobody. Byl to pojem, za který mělo smysl bojovat a dokonce i umírat.
7. Průmyslový věkBoj o zdroje a odbytiště vedl ke smrtonosné válce.Japonsko, září 1877. Samurajové se připravují ke své poslední bitvě. Tato stará třída bojovníků ovládala Japonsko po celá staletí. Jenomže svět starých tradic a respektu pomalu mizel. Nyní stáli samurajové proti nepříteli, jehož nemohli nikdy porazit. Průmyslový věk zmodernizuje jejich národ a promění celý svět. Průmyslová revoluce, která zasáhla nejen obě Ameriky a Rusko, ale také dospěla z Evropy až na Dálný východ, všude měnila způsob, jak lidé po celá staletí žili. Smetla naši zemědělskou minulost a vytvořila moderní svět.
8. Věk extrémůChamtivost a násilí testují naši technologickou genialitu.Ve dvacátém století došlo k nejostřejšímu střetu mezi lidskou genialitou a naší schopností dopouštět se sebezničující destrukce. Ocitli jsme se před největším morálním dilematem, před jakým lidstvo od svého zrodu stanulo. Americký vědec Robert Oppenheimer pracoval na přísně tajné misi, která měla ukončit nejsmrtonosnější válku v dějinách světa. Aby toho dosáhl, musel vytvořit zbraň schopnou ukončit existenci lidstva na Zemi. Po celém světě spolu bojovaly o nadvládu tři velké ideologie: kapitalismus, komunismus a fašismus. Demokracie se setkala s extrémistickými vůdci, kteří věřili, že vyhladí-li veškerou opozici, nastane ráj. Namísto toho ale rozpoutali peklo na Zemi. Jeden groteskní paradox za druhým. Ubráníme se hrozbě tragédie?
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (36)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Čím dlhšie som pozeral ten kvázi "historický" dokument o dejinách sveta, tým viac som bol znechutený jeho nepresnosťou, polopravdami, vynechaním dôležitých epoch (a naopak rozoberaním nezmyslov), až po predkladanie úplných neprávd. Opäť rozoberali už dávno vyvrátené nezmysli úpadku v stredovekej Európe (vymyslená doba temna), dozvedel som sa blud, že posledná večera bola inšpirovaná islamom, pričom v celkom dokumente som si všimol časté ospevovanie islamu a jeho akože „veľkému vplyvu na rozvoj svetovej kultúry“, ktorý sa v reále naopak od ich bludov prezentovaných v dokumente šíril len násilím (ako sa šíri aj v súčasnosti), podvodom, klamstvom a všetko len kradol z dobitých území a od pôvodných civilizácií (a potom len modifikoval na svoj pokrútený obraz ako kultúru, architektúru, vedomosti, ako aj prerobením dobytých miest napr. Konštantinopol a chrámov na islamské mešity). Ostatní boli podľa dokumentu krutí dobyvatelia, ale islamisti naopak šíritelia "vznešených myšlienok". Byzantskú ríšu spomenuli len mimochodom, niektoré významné ríše a civilizácie nespomenuli vôbec a keď som sa dozvedel, že Rusi sú vlastne vikingovia, skoro som spadol zo stoličky. O Slovanoch tradične nepadla žiadna zmienka, my sme zrazu len vznikli. Takisto zotročenie a zabíjanie juhoamerických pôvodných obyvateľov spomenú, ale severoamerických poriadne ani nespomenú (pritom v južnej Amerike prežilo omnoho viac pôvodných obyvateľov, ako v severnej). Síce spomenuli, že Lenina k moci dostal západ a ich veľká finančná podpora na spustenie revolúcie, ale už nespomenuli Trockého, ich pomocníkov a hlavne z ich príkazu vyvraždenie ruskej cárskej rodiny, následné spustenie občianskej vojny (biely proti červeným) a hladomor + chudobu, ktorá bola omnoho väčšia pred ich nástupom a ktorú Lenin s Trockým spôsobili. Spomenuli 2. Svetovú vojnu a etnické čistky, ale nespomenuli, že počas danej vojny boli vyvraždení hlavne Slovania (okolo 30 miliónov, čiže taktiež aj Slovanský holokaust) a že zvyšní mali byť otrokmi v novej ríši. A ďalšie a ďalšie nezmysli, ktoré sa mi tu nechce rozpisovať. Mali by to nazvať "Prekrútené moderné dejiny sveta".
Zdroj: ČSFD.cz (2026-02-14)Adam Bernau, Ruth, 66teen i CANNIBAL to napsali přesně. Ale abych byl konkrétnější, v díle číslo čtyři jsem se dozvěděl, že jakmile Mehmed dobyl Konstantinopol a změnil ji na Istambul, okamžitě obnovil obchod se Západem. Zůstává otázkou, proč se tedy ti Portugalci tak snažili dostat se do Indie tak, aby se onomu Turky kontrolovanému "obchodu" vyhnuli. Autoři nám tvrdí, že centrem italské renesance byl Milán, kam přišel Leonardo da Vinci a vynalezl zde perspektivu v malbě. To, že teoretiky perspektivy byli už Brunelleschi a Albertini a že Leonarda předběhla celá řada dalších malířů (Ucello) a ovládali ji i jeho současníci (třeba Botticelli) se "tvůrcům" nehodilo do krámu nebo to prostě ani nevěděli. Tyhle a další nesmysly jsou zvýrazňovány oněmi stupidními a slaboduchými hranými sekvencemi. Dál už jsem opravdu nemohl. Ukazuje se, že ona tolik oslavovaná a ČT zmiňovaná BBC už dneska plodí jen a jen povrchní, rádoby atraktivní, bombastické a přitom hloupé sračky. Nezlobil bych se na lidi, kteří jsou fascinováni a u vytržení. Ne každého historie zajímá, ne každý ji zná trochu víc do hloubky, ale o to větší zločin je podobné hloupé a povrchní manipulativní věci točit (BBC) nebo je posílat dál na obrazovku (ČT).
Zdroj: ČSFD.cz (2023-04-28)Z mého pohledu takové dějiny světa opravdu hodně letem světem. Což se asi dalo čekat, když má projekt pouhých osm dílů - snad ani nebude dost dobře možné, aby se do nich vměstnaly opravdu komplet dějiny. Na druhou stranu příliš nechápu, proč některým událostem, úsekům byla v takovémto formátu věnována až detailní pozornost (když toho prostoru přece jen prostě tolik nebylo a jiné věci naopak zůstaly třeba úplně bez povšimnutí)... Jinak nejsem historik, abych dokázala posoudit, nakolik se v této sérii objevují vyloženě nějaké lapsy, jak tu někteří podotýkají. Za sebe to hodnotím asi tak, že podívat se na to dá, hrané pasáže mi tam až tak nevadí, něco jsem se asi i dozvěděla, ale působí to povětšinou jako že to jde opravdu hodně po povrchu a zřejmě budou pro opravdové zájemce o historii existovat i zajímavější počiny. Bez tohoto se dá asi s klidem obejít... 60 %.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-05-27)Dějiny světa shrnují důležité světové události pomocí různých méně známých jmen a událostí dějin. Podobný dokument jsem viděl nedávno a oba fungovali de facto na stejném principu, jen si vybraly jiné události a jména, které zmiňovali v pozadí. Tyhle současné dokumenty jsou vlastně dost stejné. Dnes už je skoro povinností přidávat mnoho hraných prvků a seriál graficky řádně zpracovat. V tom se dokumentární série jen málokdy výrazně liší.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-05-25)Po prvních dvou dílech jsem si říkala, že nechám dalšího sledování. Celý výpravný seriál totiž zobrazuje svět jako jediné velké bojiště napříč věky. A to v dnešní pohnuté době nemám zapotřebí. Záběry na válečné vřavy jsou natáčeny dost naturalisticky, celý dokument je skládankou hraných sekvencí. To je fenomén dnešní doby. Žádné mudrování nad mapami, hezky diváka přenést v čase do epicentra dění. Pak jsem si ale uvědomila i přednosti seriálu. Jednak jsou dobyvatelské sekvence střídány následujícím pokrokem vlivem prolínání kultur, vědomostí, obchodu. A ač je zachycení dějin zkratkovité, osobnosti, které zobrazuje, dává do souvislostí v daném čase, věrně je přibližuje a tím jsou pro mně víc zapamatovatelné.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-04-21)