Code Geass: Hangjaku no Lelouch (2006)

PoEvangelionujsem nemyslel, že někdy potkám aspoň stejně propracované anime but here we go. Srovnání z místa s Evangelionem je docela pochopitelné; psychologické mecha anime, kde je toho tolik, že lidi, co nestihnou vše pobrat na první dobrou, si neužijí plný zážitek toho příběhu. Ale já tenhle typ přesně miluju ! Code Geass je v jádru ze začátku hodně jednoduchý a naštěstí na sebe vše nabaluje v procesu příběhu. A příběh je na takové úrovni, že odpovídá na otázky divákovi. Tohle samo o sobě potkat v jakémkoliv díle je docela zázrak. Protože příběh nepočítá jen s tím, že si něco odvypráví, zanechá něco v divákovi a skončí, ale dělá přesně to, co Evangelion; skrze symboliku, psychologii, etiku a svět kolem předkládá divákovi silné postavy a silný základ, který klade jak otázky, tak je později i zodpovídá a menší úvahy nechává na divákovi, aneb jak si on chce zakončit celý ten svět. Celé anime se nese v duchu asi jednoho z nejznámějších citátů v anime světě; "The only ones who should kill, are those prepared to be killed" a jeho pravý význam divák postupně pochopí. Děj se udává v realitě, kde Británie tvoří dominantní mocenskou i militantní sílu na Zemi. Japonsko bylo napadeno a jmenuje se Area 11, kde spolu žijí jak kolonisté z Británie, tak původní obyvatelé Japonska. Japonci neexistují, existují prostě jako číslo 11 a kdokoliv, kdo by provolával svoji příslušnost k Japonsku jako takovému, je potrestán. Už ze začátku je vidět celkem komplexně vystavený příběh kolem armády a šlechty Británie, který nepočítá s jedním důležitým faktorem; že zde bude člověk, co získá moc měnit vůli lidí a běh dějin. A ačkoliv se tato schopnost zdá velmi užitečná, příběh nabídne hned během prvních epizod důkazy, že tomu tak není a taková schopnost je vlastně dost svázaná pravidly. Lelouch/Zero, ústřední postava celého příběhu, má v anime hned několik přerodů mezi několika jeho osobnostmi, myšlenkami a cíly. Anime se totiž snaží nalhat divákovi 1 věc, která není pravda; že Lelouch má celý příběh stejný cíl. Ten se ve skutečnosti mění, někdy více, někdy méně a divák sám je tak vtažen do celého tohoto kolosu, kdy si musí vytvořit vztah k různým postavám a několikrát je přehodnotit. Není to typická seznamovačka na styl "tady máš prvních pár dílů postavy, poznej je, pak jedeme 50 epizod ve stejném duchu". To je jedna z krás tohoto příběhu, protože novodobá anime toto už moc neumí a ta která se o to snaží, tak to dělají většinou dost špatně a nešikovně a působí to jen jako vážně křehký nápad, který tam nezapadá, což není případ zde. Když bych se odpoutal od struktury anime, kde upřímně animace na rok 2006 je úžasná, hudba je skvělá i dnes, postavy mají hloubku (a jako že některé z nich dost hlubokou), nese to s sebou i humorné prvky... tak velkou část hrají i symbolismus a psychologie. Především 2. série začíná už na temnější notě a po pár epizodách nenechá diváka už moc vydechnout. Symbolismus se zde opírá o klasické prvky mytologie a náboženství, které tu ale nejsou vnucovány tak agresivně, aby je člověk neměl rád. Tu název, tu příběh, tu pointa, tu konstrukt... Fungovalo to nesmírně dobře a působilo ještě lépe. Psychologie a filozofie jsou ale nakonec nejdůležitější aspekty takového anime. Celý příběh je vsazen primárně do otázky, jestli je pro svět lepší pragmatismus či idealismus. A tady anime udělá divákovi dost míchačku v hlavě, protože budou momenty, kdy bude obhajovat to, pak zase druhé. Dalším aspektem je jít s kůží na trh. A ačkoliv toto nejvíce prosazuje právě Lelouch a je to alfa omega podtextu příběhu, člověk si může všimnout, že toto dělá i dost dalších postav. Svoji víru transformují do své vlastní vůle - pokud člověk chce autoritu, respekt nebo něco změnit, musí pro to sám něco udělat, jinak nemůže čekat, že ho někdo bude následovat či to udělá za něj. Dalším největším podtextem příběhu je maska Leloucha/Zera, kdy člověk vlastně napůl chce, aby se odhalil a napůl ne. Tenhle symbolismus ale má svůj důvod a je to další stavební kámen celého příběhu. Zabředává silně do psychologie individuality a osobnosti. Dalším stavebním kamenem jsou např. otázky ohledně úhlu pohledu (dialogy o štěstí a sklu) nebo celý konstrukt kolem schopnosti Geassu, kterou Lelouch získal. Geass je podle mě asi nejlepší metafora pro otázku, jestli je důležitější talent nebo pracovitost. A tohle si už na konci musí zodpovědět každý sám, jestli by Lelouch dosáhl i jen zlomku toho bez Geassu nebo do celého příběhu byl Geass vložen jen jako rukávky na plavání, ale bez Leloucha a jeho strategií by to nebylo možné. Jak moc se izoloval od lidí nebo dostával k lidem díky talentu (Geassu) nebo díky své práci (strategii) ? Já bych řekl, že Geass byly právě jen ty rukávky na plavání.10/10

Jako hrdý sociopat odpustím tvůrcům ne úplně zvládnutou první sérii z níž se ale poučili a v té druhé nám nabídli takovou emocionální a akční jízdu s filosofickým a religionistickým přesahem (v rámci anime, nikoliv seriozní vědy), která mě dojala a dostala. Z přísně logického závěru jsem šťastný nebyl.

Byl jednou jeden pán, jménem Karel a ten se stal císařem. Poté se rozhodl pořídit si děti a jako každý rozumný člověk jim dal zcela uvážlivá jména jako Cornellia, Clovis, Euphemia, Nunnaly, Lelouch, jako i zcela nejnormálnější a zcela nezajímavé Schenizel. A o téhle vyrovnané rodince je celý tenhle příběh.

Páni, tak tohle byla jízda. O Code Geass jsem věděl už dávno, hlavně proto že ho lidé srovnávali s Death Notem, který je pro mě naprostá srdcovka, šel sem tedy do tohoto anime s velkými očekáváními a na rozdíl od jiných počinů, mě to nezklamalo. Není to sice nejlepší anime of all time, to ani zdaleka, ale to, že mě seriál nepustil a musel jsem hltat další a další epizody (shlédl jsem všech 50 epizod za jeden den) vypovídá o kvalitě mnohé. Hlavní hrdina a vedlejší postavy sympatické, zajímavý a poutavý plot a zvraty které člověk nevidí přicházet, dělají z tohoto anime doopravdy nádhernou podívanou, na kterou určitě jen tak nezapomenu. Ovšem, neobešlo se to bez chyb, opakující se akční scény (reálně všechny ty boje s roboty jsou furt to samé dokola, aniž by se to výrazně měnilo), velice pomalý začátek druhé série, který pro mě zabil tempo celého anime na několik epizod a celkově, v některých částech slabší druhá polovina. Pro fanoušky anime, specificky psychologických šachových partií ala Death Note, je tento seriál povinnost.85%

Jedno z nejlepších anime co jsem zatím viděl. Tak dobrý příběh a tak skvělé postavy jsem viděl naposledy když jsem koukal na Steins;Gate a to už je tak rok a půl zpátky. Příběh jede podle mě rychle a svižně, dialogy nejsou nudné a mají svůj důvod. Nevím jestli to přišlo jenom mně, ale v dosti scénách kde bych očekával že ještě nebude končit a že se bude vést dialog ještě trochu déle, tak byl střih a jede se prostě dál což mě překvapilo. V jiných anime by se to zbytečně natahovalo, ale tady ne. Tady je ten příběh poskládaný fakt dobře. Hlavní postava je jedna z těch nejlepších se kterou jsem se setkal. Leloucha prostě nejde nemilovat.!!!SPOILER!!!:Ke konci mi připadalo že se Lelouch se Suzakem zbláznili ale na konci jsem moc dobře pochopil proč dělali to co dělali.!!!KONEC SPOILERU!!!. Samotný konec anime byl asi ten nejlepší a nejrealističtější ze všech anime co jsem viděl. Skončit lépe to asi nemohlo a IKDYŽ jsem měl konec trošku vyspoilovaný (děkuji internete) tak i tak mě konec překvapil. Hodně lidí srovnává Code Geass s Death Notem a podle mě Death Note nesahá Code Geassu ani po kotníky. Zkrátka úžasný anime který musí každý anime fanoušek povinně vidět.5 hvězd (10/10)bez debat.