Bunheads (2012)

Obsahuje spoiler z prvního dílu.Gilmorova děvčata v baletní škole. Je to tu omílané dokola a dokola, ale tomu srovnání je bohužel nemožné se vyhnout. Byť dynamika postav funguje na docela jiné úrovni, rukopis Amy Sherman-Palladino je patrný od prvního okamžiku. Nejedná se jenom o kulometné dialogy, ale i o přehršel popkulturních narážek, rozmanitou sortu výstředních postav, pečlivě vybíranou lála hudbu Sam Phillips či její očividně oblíbené herce (Emily, Paris, Kirk, Gypsy či Tom). Broadwayská megahvězda Sutton Foster (pusťte si na youtubu "In Rehearsal: Sutton Foster Sings "Anything Goes"", z jejího stepu vám vypadnou voči z ďůlků, to vám teda povídám!) se ujímá ústřední role ukecané Michelle Simms, tanečnice, jejíž kariéra nikam nevede, a která se proto impulzivně rozhodne provdat za svého dlouholetého obdivovatele Hubbella. Její svět se ovšem převrátí vzhůru nohama, když Hubbell nečekaně zemře, a Michelle je odkázáno vlastnictví jeho domu i baletní školy (pod vedením Hubbellovy matky Fanny), která je jeho součástí. V malém přímořském městečku příznačně nazvaném Paradise tak Michelle začíná docela nový život, úplně jiný, než jaký doteď žila, a pomalu si uvědomuje, že na tenhle by si mohla docela zvyknout. Premisa Bunheads je přinejlepším bizarní, a ani herci nejsou tak dobří jako v GG (Sutton Foster a Kelly Bishop jsou samozřejmě fantastické, ovšem hlavní čtveřice náctiletých studentek byla očividně vybíraná především na základě jejich pohybových dovedností, i oplácaná Boo hopsá jako ladná laňka, nakonec se ale všechny najdou, a občas je jejich nehraní i roztomilé), pokud je ale člověk ochotný tyhle dvě drobnosti přehlédnout, otevírá se mu kouzelný svět plný nezaměnitelné hořkosladké atmosféry, pohledů do zákulisí vznešeného umění (baletní vsuvky občas i berou dech) i chytrého humoru. Není to čistá pětihvězda, s postupem času bylo ale patrnější, že potenciál je bezbřehý, a zrušení po první sérii mi trochu rve srdce.

Mám z tohoto seriálu trochu smíšené pocity, respektive se pořád nemůžu rozhodnout mezi 3 a 4*. Druhé Gilmorky to rozhodně nejsou, jak někteří píší. To to postrádá to kouzlo a ostrovtip. Každopádně je tu Kelly Bishop a ta je naprosto skvělá. Ji považuji za hlavní hrdinku seriálu. Objevila se tu i Lizza Weil v posledních dílech 1. série a opět zde hraje velmi praktickou cílevědomou - tentokrát už ženu, ne dívku. Za to o "hlavní hrdince" Sutton Foster bych se nejradši nebavila. Silně pochybuju, že mohli najít méně sympatickou a nepěknou osobu na hlavní hrdinku. Vždyť se na ni tak strašně blbě dívá a hrozně mě na ní štve, jak v některých záběrech vypadá na 25 a v některých tak na 50. To jako vážně! No ale co se mi nelíbilo na ní, mi vynahrazovaly baleríny aka slavná 4. Jejich příběhy byly aspoň nějak zajímavé, byly tam zvraty, něco se tam dělo.... neseděly furt jen na zadku a nelitovaly se.. teda ne že by to nedělaly nikde, ale aspoň ne většinu času. Velmi sympatická mi byla samozřejmě Kaitlyn Jenkins, kdy ukázala, že nejen vychrliny můžou dělat balet a za to producentům děkuji. Normální holka.. teda postavou, o povaze neskutečně milé by se dalo spekulovat, zda je normální, či ne. Julia Goldani Telles zastupovala tu vychrtlou tak trošku mrchu, ale vlastně vůbec nebyla špatná. Bailey Buntain byla zase takové malé blonďaté jehňátko. A popravdě, doufám, že bude druhá série, protože ten konec s ní vyzněl docela smutně. No a Emma Dumont si mě nejvíce získala svou krásně prořízlou sarkastickou hubou. Její hádky s bratrem Charliem byly k popukání a to nemluvě o "vztahu" s Dezem. Takže tahle čtyřka plus Kelly Bishop vlastně celý seriál vedly, prostě hlavní hrdinka je neskutečně nesympatická a neměla tam být. Takže celkově se mi seriál moc líbil, často jsem se u něj i zasmála, ale neskutečně mi v něm vadí představitelka hlavní hrdinky a to je velké mínus. Proto dávám seriálu 3-4*, nedokážu se přiklonit. A tím, že seriál nebyl obnoven pro druhou sérii, nepomůže mi to rozhodnout se.

Přes rozpačitý rozjezd se mi začíná zdát, že seriál Bunheads konečně nabral správný směr. Chytá mě nostalgie a místy nasávám takovou tu typickou lovely atmosféru z dob Gilmore Girls, kterou žádný jiný seriál prostě nemá. Jsou tu stejní herci a podobné náměty jako v GG, a za zvuku akustické kytary sledujete zase to útulné barevné prostředí plné světýlek, bláznivých řečí a přesložitých vztahů. Baletní vystoupení vždy included. Jen to chce trochu míň křeče a netlačit tolik na pilu, což se někdy daří a někdy ne. Uvidíme jestli se udrží, ale nějak v to prostě věřím :)

Když jsem se dozvěděla, že se připravuje nový projekt od tvůrců Gilmorek, jedna moje část se neskutečným způsobem těšila a druhá měla velké pochyby, zda to dopadne dobře. A díky bohu měla moje první část pravdu. Děj se opět odehrává v malém bláznivém městečku, kam se díky podivné svatbě nastěhuje ještě víc bláznivá Michelle. Její manžel, kterého mimochodem zná všehovšudy ani ne týden, umře. A začíná skvělý a zábavný příběh (teď si uvědomuji, že to zní docela černě:D). Její tchýně totiž není nikdo jiný než babča z Gilmorek a i tady stojí její postava za to. Ač se Michelle řadí mezi jedny z nejmíň přitažlivých postav, jaké v seriálech hrají, určitě si jí zamilujete. Lepí se jí totiž neskutečným způsobem smůla na paty. V charakterech baletek naleznete typické stereotypy a jedna z nich bude vašemu srdci blízká (tady musím podotknout, že jsem se zamilovala do jména Boo). Bunheads určitě stojí za vaší pozornost a hlavně ho nevypínejte po pilotu, protože až po něm začíná pekelná jízda plná smíchu.

Bohužel, jak mě začátek série nadchl, tak jsem kolem pátého dílu překvapivě zjistila, že se nudím. Seriálu chybí nějaká slušná dějová linka, ono zabít čtyřicet minut řešením samých hovadin nemůže fungovat napořád plus Mischelliny neskutečně dlouhé slovní výlevy mě časem začaly přivádět k šílenství (ne pokaždé, ale stávalo se to).